Hlavní menu
· O nás
· Odkazy
· HAFFO
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] HAFFO pozvánka
Napsal cukrářka v 18 lis : 19:35
Haffo bylo krásný povedená akce moc dík! ;-)

[novinky] Cherre Couloir - Mont Blanc du Tacul
Napsal don Důšo v 14 lis : 09:33
Zdravím....krásný fotografie, průběh akce už horší [ více ... ]

[novinky] Cherre Couloir - Mont Blanc du Tacul
Napsal cukrářka v 13 lis : 19:48
Krutý.. ale pékný! A na kužel asi nikdo nikdy neza [ více ... ]

[novinky] Cherre Couloir - Mont Blanc du Tacul
Napsal Jarda v 13 lis : 09:22
Tomu se říká z prdele klika :-D

[novinky] Cherre Couloir - Mont Blanc du Tacul
Napsal Dája v 12 lis : 12:00
Zase maso! Drsný ale krásný ;-)Na mikrofon sem mys [ více ... ]


Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010

Email: webmaster@hovrch.
info

ICQ: 93133963 
Vítejte,
Uživatelské jméno:

Heslo:


Pamatuj si mě

[ ]
[ ]
[ ]
HIS, PLECHOVKA & LEDOPÁD info
Online
Hostí:45
Členů:0
Na této stránce:3
Členů: 331, nejnovější: doudleban
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa

Kterého zvířete se cestou do skal bojíš nejvíc?


Klíště

Medvěd

Had

Policajt

Ochránce přírody

Turista ze sousedního státu

Maturita horolezce
Jarda, Čtvrtek 18 říjen 2018 - 13:50:24 // Komentáře:10



Jsou to tři roky, co David přišel s Maturitou horolezce. Tahle Dájošovina musela od svého zveřejnění vybízet nejednoho horolezce k brzkému opakování. Vždyť vylézt osm věží za jeden den je velká a lákavá výzva. Je velkým překvapením, že se nikdo do této akce moc nehrnul a já mohl zůstat klidným a postupně si vylézt všechny věže a na zkoušku se připravit.


 
 
 
 
 
 
 
O letošním podzimu se naskytla příležitost k prvnímu opakování lezecké zkoušky z dospělosti.  Byla dobrá forma i vylezenost, podmínky pro lezení na písku bezkonkurenční. A hlavně,  našel se dobrý parťák , který by do toho se mnou šel. S Radkem jsme tedy naladili termín a promysleli taktiku.
 
Zkouška se skládá z osmi maturitních otázek, tedy Ádrovských věží – Palcát, Větrná, Jódl módl, Král, Milenci, Starosta, Starostová a Hrad. Výslednou známku lezec získá podle toho kolik věží vyleze v jednom nebo více dnech a zda se bude se spolulezcem střídat či nikoliv. Podrobné info o zkoušce http://hovrch.info/news.php?extend.709
 
 
Já jsem se rozhodl už od začátku jasně. Všech osm věží v jednom dni a vše na prvním.   
 
 
Je chladné podzimní ráno. Radek mě vyzvedává v půl šesté ráno. O hodinu později, ještě stále za tmy, se pomalu vydáváme od Náchodské směrem k Palcátu. Pro mě nejobávanější věže. Poprvé jsem Studničkovu cestu zapytlil. Podruhé jsem v ní seděl jak pytel  brambor, ale nakonec vylezl. Věděl jsem, že směr a kroky znám, ale stále jsem z toho měl respekt. Solivá cesta s jištěním, kde táhne lano a s kruhem tak vysoko, že už tam skoro není potřeba. Palcát a jeho úvodní spáru ještě halí  tma a tak první věž, do které se pustíme je Větrná. Není lepší rozlezovka na úvod než Pavučinka. Pár kroků a smyček a jsme nahoře. Slunce už pomalu vypouští první paprsky a údolí stále ještě zahaluje ranní mlha z které na nás vykukuje Král. Nádherná ranní romantika, avšak není moc prostoru na koukání kolem sebe. Uděláme zápis do knížky a jdeme dolů.
 
 
Na palcát už je vidět. Úvodní spárou prolézám celkem bez problémů, potom  trefit traverz do stěny k pověstným hodinám. Ne lehký krok s už tak pomalu táhnoucím lanem. Potom zase zpět na hranu a ke kruhu. Lano táhne a já u kruhu Radka dobírám, lezeme na jistotu. Dolez už je za odměnu. Nejobávanější věc splněna, a to jen za hodinu a půl.
 
 
Míříme si to na Jódla módla, malá věžička o kousek výše. Ty tři bouldrové kroky co nahoru vedou pouští po pár pokusech.  Zápis do rozmočené a rozpadlé vrcholovky a vydáváme se směrem na Krále.
 
 
První vylezená věž v Adršpachu, rozhodě nesmí v maturitě chybět. Krásný vzdušný komín s třemi kruhy je pískařská klasika z roku 1923.
 
 
Máme za sebou čtyři věže, jsme v polovině, máme dobrý čas a sil je táké stále dost. Ve skalách jsme prozatím ještě sami, teprve při přesunu ke Starostovi vidíme první lezce, jak  se vydávají za skalním dobrodružstvím.
 
 
 
Na Starostu lezeme Starou cestou.  Letos je to devadesát let od prvního výstupu a tehdy to němci lezli dva dny a spali na platu u borovice. Někdy by se to jistě dalo zopakovat.  Nám výstup dva dny netrvá a za hodinu a půl je hotová pátá věž. Slunko už ukazuje jak je vysoko a pěkně ohřívá skálu.
 
 
 
Je popoledni a trochu si hrajeme s myšlenkou střihnout tam ještě jednu věž, devátou. Štěpánku ? Elišku ? A můžeme si to vůbec dovolit, přidat devátou věž ? Ludwig van Bethowen napsal devět symfonií.  Antonín Dvořák, slavný český skladatel, jich napsal také devět a to jen proto, že si nedovolil napsat víc symfonií než jeho velký vzor, které ho tak obdivoval.  No nic, ještě to není hotové a čeká nás paní Starostová.
 
 
Na Frau Bürgmeisterin  jdeme zase starou dobrou klasikou. Spára, průlez, komín, komín a závěrečná žábovka na vrchol. Trochu upravuju taktiku výstupu a místo mých obvyklých čtyřech štandů v cestě dělám jen dva.  U viklanu a pod hlavou. Za krátko už máme opět výhled z vršku. Dvojce lezců, která lezla na Starostu těsně za námi teprve dolézá na vrchol, my za tu dobu máme dvě věže.
 
 
 
Přichází útok na Hrad. Směle se pouštíme do jeho hradby Polickou cestou, která jde dobýt celkem snadno bez větších problémů.
 
 
Přichází poslední. Milenci. Časově jsme na tom stále skvěle. Není pochyb o tom, že pokud se nic nevyštění stihneme to. Já znám na vrchol cestu Přes fichtli, Radek lezl cestu Přes branku. Což je komín s překrokem  do dalšího komína, k borovici a položenou širočinou na vrchol. Říkám si, že to vypadá jednoduše a i když tuhle cestu neznám, pustit by mohla. Průlez prvním komínem, kde je i kruh je na pohodu, překrok z komína do komína nad nejistou smyčkou  ve dvaceti metrech je dobrej a pokračuji dál. Po pár metrech soukání ovšem nastává zádrhel. Komín se zužuje a moje tělo se jím už nemůže procpat. Zkouším to po milimetrech. S výdechem nahoru, nádech a držet se abych nesjel.  Moc to ale nepomáhá, o kolik se posunu nahoru, o dvojnásobnou vzdálenost se sesunu dolů. Koukám, jestli jsem správně, zbývá mi asi tak metr do lepších chytů, ale prostě to nechce pustit. No nic, jde se dolů, celých pětatřicet metrů zase slézám. Dole jsem  vyšťavenej, slunce už má pomalu sestupný směr za les. Není čas otálet – obíháme věž a jdeme na fichtli. Už všechno bolí. Nechce se udělat jakýkoliv pohyb vzhůru, ale teď už to vzdát nejde. Poslední maturitní otázka dává zabrat. Jak se na první pohled zdála jednoduchá, tak se u ní pěkně potím. To je tak když se nedržíte tématu a chcete ukázat, že znáte něco na víc a nemáte to pořádně promyšlené. Snažím se to tedy okecat zuby nehty. Jde to z tuha, ale jde. Jsme na vršku, sláva. Podáváme si vítězně ruce a shodujem se, že jsme na sračky. Náš úspěch oslavujeme lahváčem, kterého Radek tak bedlivě střežil celou cestu k vrcholu,  díky za to. Kocháme se zapadajícím sluncem a klidem, který v tuhle hodinu ve skalách panuje.  Nasazujeme čelovky a za tmy slaňujeme dolů. Na zemi se ocitáme v sedm hodin a máme hotovo, maturita splněna!
 
 
 
Díky, Radkovi, že do toho šel. Kdo bude další ?
 
 
 
 
 
 
2018mat_1.jpg
V půl sedmé na náchodské.
 
Nádherný výhled z větrné.
 
 
 
 
 
Obávaný palcát.
 
 
Jódl módl
 
 
 
Vrcholovka něco pamatuje a moc se tam neleze. 
 
 
Pod králem.
 
 
 
 
 
Na králi.
 
 
Podpora.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Na milencích...konečně hotovo.