Hlavní menu
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] GRAN SASSO 2022Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka
[novinky] Neofiko HISmaratónNapsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.
[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠNapsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera
Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
____________________________
Online
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa
HOVRCH maturita horolezce
Aktualizace 2018: Blíží se sezóna, tak Vám to pro jistotu zase připomenu :-) První 2 HOVRCH maturanti získají jako bonus knížku VYSOKÁ HRA - Lezení v Adršpašskoteplických skalách v datech. Tak šup doplnit vzdělání...Popis maturity horolezce od Pavla Lisáka:
Maturita horolezce – jak si to pamatuji…
Asi koncem léta 1980 jsem přišel do náchodského oddílu. Lezl jsem už „na divoko“ od května na Broumovkách, později i na Ostaši a na Křížáku. O Maturitě horolezce jsem se musel dozvědět asi hned po přihlášení v oddíle, na některé z pravidelných čtvrtečních schůzí v zahuleném Tunelu na náměstí. Začátkem 80. let tam ještě chodili i doyeni náchodského lezení, Slávek Jirka a Vláďa Škaroupka. Snad se někdy stavil i Otka Beneš nebo pan Tomek, to nevím přesně.
Maturita se skládala z vystoupení na tři adršpašské věže: Starostu, Hrad a Elišku. Výběr těchto tří věží pocházel zcela jistě od starých Náchoďáků a Poličáků a plynul z poválečné tradice. Právě Eliška se stala první významnou panenskou věží, kterou v Ádru Náchodští prvovýstupem vylezli (Vladimír Škaroupka, Miloslav Jirka, Miroslav Tomek, 1947), Hrad se stal zase první „kořistí“ Poličáků (František Schejbal, Stanislav Čepelka, 1948). Starosta je jasnou dominantou a paradoxně byl pro poválečné lezení větším problémem než Milenci či Starostová. Milence místní lezci vylezli už před koncem války, Starostovou hned po jejím skončení. Přelezu místních lezců odolával Starosta nejdéle a proto byl možná zvolen za třetí „maturitní“ vrchol.
Maturita v této podobě byla asi brána vážně většinou lezců, protože už 5. září 1980 (tedy čtyři měsíce po svém prvním lezení) jsem vylezl Elišku i Hrad. Starostu jsem poprvé vylezl následujícího jara a mám ten výstup v paměti jako zakončení Maturity. Mezi sebou jsme tenkrát všichni věděli, kdo Maturitu má a kdo ještě ne. Diplomy se žádné nerozdávaly, časově nebylo nic vymezeno.
Jódl-módl do tehdejší Maturity nepatřil. Narazil jsem na tuhle Kokšovu věž 1. srpna 1981, a když jsem ji vylezl, mohl jsem číst Hauschkeho nadpis titulního listu ve vrcholové knížce: „Jódl-módl, maturita horolezce“. Byl to od něj jistě fór, když tuhle (na tehdejší měřítka) věž–nevěž v roce 1960 dělal. Dnes to ale lze pokládat za první adršpašský boulder.
Pavel Lisák, 18.9.2015
No a teť zase zpátky k Dájošovinám.
Jako lezecký cucák jsem měl tu čest se díky Ádovi seznámit se třemi vynikajícími chlápky, Milanem „Rusákem“ Rusím, Jaroslavem „Aidou“ Sklenářem a Pavlem Lisákem. Všichni velice ovlivnili mé lezecké dovednosti a smýšlení. Když sem ještě pobýval v Praze, tak sem Rusáka brával z Prahy do Ádru a cestou hltal jeho neuvěřitelné historky z počátků lezení v Čechách. Jelikož byl obrovským znalcem Adšpachu, tak byl pro mě hlavním průvodcem. Díky němu sice netuším co se kde jak jmenuje, neb na to nemám hlavu, ale na náchodskou se nakonec vždycky dostanu. Jeho oblíbený popěvek Milan Rusý lezení vám zhnusí, se rozhodně nezakládal na pravdě. Podělím se s vámi o jednu jeho hlášku, která u mě vždy vykouzlí úsměv na tváři. To si takhle u Tošováka ještě za éry Bandasek Mocan s Cikánem přepočítavájí tisíce svých prvovýstupů. My lezečtí zobáci obdivně oči vykulené a najednou přichází Rusák a jen suše pronese „Počítejte si ty vaše cesty jak chcete, ale na Královně už první nikdy nebudete :-)“ Prostě měl štěstí, že patřil ke generaci, která počítala jen věže, cesty, nedej bože okrajovky či bouldry, nepředstavovaly pro tyhle chlápky tu pravou výzvu. Aida ten má perfektní přehled co je kde hezké i když sem tam na nějaké detaily zapomene :-) To mu ale nemůžu vyčítat, neb se mě to už taky stává ;-). Aida je pro mě mistrem odborného výcviku jak lezeckého, tak cestovatelského. Vždy mě rozvážně a trpělivě posílal z jedné krásné cesty do druhé. Přičemž zcela výjimečně musel na vrcholku věže s úsměvem od ucha k uchu omluvně říct „Vidíš chlapče jak člověk na špatné věci po letech zapomíná! :-)“ No a Pavel, neuvěřitelná studnice vědomostí z historie i současnosti lezení a srandista, tahoun společenských akcí. Nikdy nezapomenu jak jsme v Tisý po lezení na fotbalovým stadionu soutěžili v hodu do dálky vajíčkem, který musel druhý chytil neporušené. Myslím, že především díky Pavlovu vyprávění jsem zjistil, že v minulosti vůbec existovala nějaká ta Horolezecká maturita a co obnášela. Pak už bylo jasné, že jako tradicionalisticky založený člověk a nadšený horolezec potřebuji toto vzdělání získat. To se mě úspěšně povedlo viz. obrázek níže v roce 2004.
Nevím proč, ale nerad se doma obklopuji lezeckou výzdobou. Nicméně získání tohoto „cáru papíru“ pro mě bylo obrovskou ctí a po mnoho roků jsem ho měl vystavený jako jediný lezecký artefakt ve svém bytě na čestném místě. K uklizení do archivu mě přinutila až smutná skutečnost, že na světle začaly vybledávat cenné podpisy všech lezeckých legend, jenž se skrývaly pod anonymním pojmem Komitét starších pánů.
Lezl jsem 4 roky, když jsem maturitní zkoušku skládal. Již tenkrát mě přišlo její splnění spíše formální záležitostí. V pravidlech mě scházela povinnost lézt cesty na prvním, nějaké to napětí, předmaturitní stres a únava. Z toho důvodu jsem bezprostředně po získání vysvědčení udělal přímo pod slaněním na Jódla Módla cestu Aidova maturita, které jsem dal VIIIa. Myslím, že ještě nemá přelez, přitom pro kvakery vcelku hezké a zároveň těžké lezení. Zpětně ale vím, že Aida její přelez ignoroval zcela správně, ač mě to mrzelo. Učitel není od toho, aby ho žáci zkoušeli ;-)
Skok v čase... Co čert nechtěl, stal sem se metodikem HOVRCHU a tím se vlastně zařadil mezi ty starší pány co by měli to vysvědčení udělovat. Nejprve se pro mě ale řešil oficiální certifikát lezeckého instruktora. Podvakrát jsme se jako oddíl pokusili na valné hromadě ČHS změnit způsob školení instruktorů. Bohužel neúspěšně. Načež jsem zatvrzele odmítl absolvovat něco, kde teoretické lezecké standardy mají přednost před logikou a kvalitami lezce. Při vyslovení „ Nezáleží jak lezeš, ale jak umíš učit“ se mě dodnes otvírá kudla v kapse. Neb si dotyčný neuvědomuje několik drobných detailů. 1) Kdo neumí lézt, padat, chytat, atd. nemůže být pro své žáky vzorem a tím pádem ani budoucí motivací. 2) Kdo lézt neumí, nemůže učit neb 0x cokoliv bude vždy 0. Abych někomu nekřivdil, pár let uběhlo a třeba už to je jinak. Já tedy mezitím absolvoval kurz jiný, myslím že kvalitnější. Možná, ale právě toto je jeden z důvodů, proč se snažím o udržení původní myšlenky maturity horolezce. A to, že zkouška by neměla být zadarmo i když její získání zavání mazárnou či elitářstvím a obtížnost není poplatná době…
Tedy jako HOVRCH metodik sem se začal zabývat myšlenkou, jak provádět výcvik resp. lezeckou motivaci našich dospělých členů. Jelikož jsme tradiční oddíl, nikoliv horoškola která svojí činnost provádí za účelem zisku, tak nevodíme naše členy do skal za ručičku a za jejich chování neneseme žádnou odpovědnost. Naši členové jsou svéprávní lidé se samozápalem pro lezení a je na jejich odpovědnosti zvážení vlastních možností a samozřejmě s tím souvisejících rizik. HOVRCH je platformu pro potkání podobně „praštěných“ lidí. Teoretické informace samozřejmě na přání sdělíme. Je-li to možné i v praxi ukážeme. Aktivní úderníky v rámci našich možností v jejich všemožných činnostech podpoříme. Pokoušet se o nějaké pravidelné tlačení do nějakého výcviku, by se pravděpodobně minulo účinkem. Vše výše uvedené tedy formovalo mé myšlenkové pochody.
Abych nezapoměl, ještě jsem narazil při přemýšlení a hledání jak to uchopit na výkonnostní třídy, jenž kralovaly mezi horolezci v éře Předsametové. A také na Metodické řady od skvělého Děčínského horolezce a „metodika“ Rudy Zabilka, které se mě zamlouvaly ze všeho nejvíc.
Pro objasnění jak metodiku uchopil použiji citace z jeho příručky:
Šest metodických řad je vodítkem pro systematický výcvik horolezců a pomoc pro zajištění bezpečného růstu sportovní úrovně každého jednotlivce. Z bezpečnostního hlediska je nutno plnit podmínky MŘ v přísném sledu od MŘ I a není dovoleno nižší MŘ přeskakovat. Dosažené výsledky si zaznamenává pouze prvolezec. Každou splněnou MŘ schvaluje sportovní vedoucí oddílu (u MŘ V a VI vedoucí družstva výkonných lezců).
Splněním MŘ IV se zařazuje lezec do družstva výkonných lezců (DVL), kde plní podmínky MŘ V a MŘ VI. Po splnění MŘ VI má lezec právo nosit odznak „Extrémní lezec“.
Ve zkratce to je o tom, že např. pro získání první metodické řady bylo pevně dáno 5 cest obtížnosti II až III a 5 dalších bylo volitelných. Nevýhodou je zdlouhavost a mohlo by to vést k nacvičování některých cest, čehož nejsem úplným příznivcem. Navíc ta zatrolená maturita má punc vyjímečnosti, krásnou tradici, prostě by byla škoda to nechat upadnout v zapomnění. Ale co s tím? V té původní podobě to myslím z dnešního pohledu příliš nevypovídá o lezcových kvalitách a schopnostech, neb možnosti tréninku jsou úplně jinde. A obávám se, že by si toho tedy absolventi ani tolik nevážili. Nastává tedy potřeba zvednout laťku, podmínky přizpůsobit 21 století, ale zároveň se pokusit zachránit klasického ducha a nepřehnat to.
Pořád jsem netušil co s tím, až nakonec snad následkem parného léta se začala formovat myšlenka. Zvýšit náročnost maturity. Použít špetku klasifikace z výkonnostních tříd či metodických řad a umožnit odmaturovat s hodnocením 1 až 4. Časově to omezit. S tím, že kdo dostane za 1 už by měl prokázat nějaké ty technické, mentální i vytrvalostní kvality na solidní úrovni. Teď už jen vykoumat co by měla matura obsahovat?
Z původní maturity mě Eliška do plánu moc nezapadá, vršek má bez stavění těžkej. Chtěl bych, aby se to dalo všecko vylézt hezky čistě a nebylo to přepálený… OK Elišku škrtám ;-)
Starosta je super, max se bude nahazovat slaňák před přepadem. A co udělat Starostu součástí velký trojky a přidat Milence se Starostovou? Jupí super nápad ty panoramata studenti určitě ocení :-)
Hrad tam být musí, je to součást tradice a navíc krásný lezení. Takže nebude velká trojka ale čtyřka, paráda !
Jódl Módl, opět jasná volba. Vylézt čistě bouldr podobný prvnímu stavění na Starostu někde v 1960 je důkaz vizionářství, navíc k tomu mám vztah viz. výše.
Ale chybí mě v tom ještě něco hezkého a zároveň šmakózně, stěnovo, klasiko vyřazovacího… Kurňa když sme nad Náchodskou, tak to pak jedině Palcát ! Ta věž má vlastní hlavu, vždy se dvakrát rozmyslí, než někoho pustí až ke krabičce. Kdo se vydrápe na Palcát ten si maturu zaslouží.
A když sme pořád nad Náchodskou, proč nepřidat ještě Krále, vždyť to je první vylezená věž v Adršpachu.
No dobrá, ale 7 věží za den to je ranec, moc nevěřím, že se to dá vylézt :-( Zkusím brnknout Lisákovi co na to říká, jestli mě to historicky úplně nezdrbne. Crrrrr… Ahoj Pavle, hele víš jak je ta maturita, mě to přijde dost archaický a rád bych to přizpůsobil 21 století blablabla… Pavel: Hele jestli to plánuješ upravit a lézt tydle věci, tak by tam rozhodně měla být ještě Větrná ! Nemůžu ti říct víc neb se to odhalí až za měsíc v nové knížce, ale Větrnou tam rozhodně přidej !
Takže věže pro maturitu jsou jasné:
Hrad, Milenci, Starosta, Starostová, Král, Palcát, Větrná, Jódl Módl.
Sakra, ale nemůžu napsat, že mají studenti maturovat za den. Co když se to nedá na prvním všecko stihnout ? Je nutné to vyzkoušet. Sice už moc nelezu, ale ty kecy za to nestojí… Sháním partáka, jeden má moc práce, druhý rozum, dokonce ani Goťák nemůže… Na poslední chvíli Ruda slíbí, že do toho půjde, ufff… Ladíme termíny, číháme na počasí. Dva dny před akcí mám sevřený žaludek, nemůžu pořádně spát, nejradši bych z toho vycouval. Do batohu balím toaleťák, veliký světlo od kola, čelovku, pití, jídla moc neberu, je mě pořád ouzko od žaludku. V 7 ráno mě Ruda nabírá před barákem a v 8 odcházíme od auta na Náchodský směr Hrad. Hrad a Milence máme rychle za sebou. Nejsem si jistý jestli lézt Starostu nebo Starostovou. Jdeme na Starostu, kde je před náma vláček a v něm Aida, jedou rychle, takže nás nezpomalují a hned slaňují. Aida mě zvesela podává ruku zrovna při oblézání toho prvního stavění, přičemž dole od borovice na mě Ruda volá ať se nevykecávám a nezdržuju zbytečnejma smyčkama, že mám za chvíli kruh ;-) Nekecal :-) Z vršku rychle slaňujem, seká se nám lano, sakra, záchrana… dobrý… Jde se na Starostovou. Něco se děje, Ruda začíná vychvalovat komíny a dává ochotně žáby v místech, kde mu říkám, ať si všimne obrovských krvavých stop po předchozích lezcích. Nad tím, že si pochvaluje legendární žábu v hlavě Starostové se už přestávám podivovat :-O Já pociťuji únavu. Slaňujeme, nevím přesně kudy, takže končím na dně slepého komína :-( Musím se sápat 20 metrů zpátky :-( šťaví mě to, bere vítr z plachet. Ke Králi netrefím cestičku a jdeme od Náchodský zkratkou okolo Mušketýra, mám krizi... Na Krále lezu jen ze setrvačnosti a Ruda si furt chrochtá a říká něco o parádních komínech, nechápu. Slaňujeme a opatrně, abychom nezabloudili, přecházíme k Palcátu. Vím, že tady se bude lámat chleba. Nastupuju. Buď únavou, nebo nevím jak je to možný, ale je to něják těžký. Vážu každou smyčku co jde a v klíčovém kroku se 2x vracím, neb nevím kudy dál, lano děsně táhne. Už si říkám, že to zabalím, ale zkouším ještě poslední pokus. Nečekaně chytám krásné hodiny uprostřed stěny. Konečně tutový jištění, jenže lano jde brutálně ztuha. Vytahuju si asi 4 metry lana a valím to přes převísek a hodiny ke kruhu. Dobírám Rudu a ožívám, neb od kruhu to je na vršek choďáček. Konečně i na Rudu přichází krize. Dokonce si v jeho oblíbeném ladícím stěno-kroku sedá a dožaduje se donedávna tolik nenáviděné žáby :-O Rychle přecházíme na Větrnou, kde to je Pavučinkou za odměnu. Roste veselá nálada. Přecházíme k Jódlovi. Ruda při přechodu přeráží čelem trouchnivý smrček, který roky poklidně polehával ve výšce jeho hlavy. Naštěstí je natolik unavený, že necítí bolest, jdeme dál. Na Jódla koukáme jak na zjevení. Je to sice kvak, ale už to je trošku vyšší než pohodovej bouldřík. Na druhý pokus oba dáváme klíčový krok, ještě si při slanění prohlížíme cestu Aidova maturita a v 18:00 jsme u auta. Závěr tohoto experimentu jednoznačně je, že se to všecko na prvním dá za 24hod v stihnout. V autě cestou domů ještě ladíme detaily. S odstupem několika dní musím říct, že sice znavené tělo trošku bolí, ale absolvování týdle akce je opravdu velikej zážitek.
Ranní přípravy
Hrad
Na Milencích
Starosta se Starostovou
Cestou na Krále
Pod Králem
Palcát a Větrná
Jódl Módl
Uff poslední zápis...
Závěrečná radost ;-)
Zde vám tedy předkládám podmínky pro splnění HOVRCH maturity horolezce:
Min rok členství v HOVRCHU případně Náchodském oddíle.
Je nutné nahlásit předpokládaný zkouškový termín.
Je nutné vylézt na následující věže v Adršpachu libovolnou cestou: Hrad, Milenci, Starosta, Starostová, Král, Palcát, Větrná, Jódl Módl.
Maturitu skládá jednotlivec nebo dvojice. Jednotlivec tahá všech 8 věží. V případě dvojice, každý musí tahat 4 věže.
Hodnocení:
Výborný: Jednotlivec natáhne všech 8 věží za 24 hod
Chvalitebný: Dvojice natáhne 4+4 věže za 24 hod
Dobrý: Jednotlivec natáhne všech 8 věží za 48 hod
Dostatečný: Dvojice natáhne 4+4 věže za 48 hod
Případné maturitní vysvědčení bude slavnostně předáno na HOVRCH výroční schůzi.
Opatrně! Veškerý pohyb ve skalách je velice riziková záležitost. Nikdo jiný než vy samotní nemůže zhodnotit aktuální rizika a nést za vaše počínání odpovědnost. Vše je na vaše vlastní nebezpečí !
Velice se těším na vaše případné výkony a držím palce.
d.
P.S. Trefně popsal jak se má horolezec chovat Ruda Zabilka v závěru své příručky, tak se toho držte!
- Na každý výstup se řádně připrav. K cestě do nemocnice stačí i I. stupeň obtížnosti.
- Předem řádně zhodnoť, zda na výstup stačíš.
- Při výstupu se plně soustřeď! Je to lepší než klení a nadávky, pomocí nichž se ještě žádný výstup nezdařil.
- Lez především „očima“. Ušetříš si zbytečnou námahu a vysilování.
- Važ si svého spolulezce v jehož činnosti leží tvůj život a neznervózňuj ho zbytečnými povely „Pozor“, „Drž“ apod.
- I pád do lana, z něhož jsi vyvázl bez úrazu je velkým neúspěchem. Přejít jej máchnutím ruky není hrdinství, ale lehkomyslnost.
- Využívej každé možnosti jištění. Počet jistících bodů znásobuje jistotu a bezpečnost výstupu.
- Usiluj o čistotu svého výkonu! Lezení „za každou cenu“ je vrcholně nebezpečné a nemá sportovní hodnotu. Návrat z cesty na níž nestačíš není porážkou, ale důkazem rozvážnosti.
- Horolezec je ochráncem přírody. Ve skalách se chovej tiše a neznečisťuj přírodu!
- Neber do skal zbytečné věci. V batohu udržuj stále přehled a pořádek. Jen tak najdeš vždy to, co potřebuješ.
