Hlavní menu
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře

Napsal Oťas v 06 pro : 13:05
Parádní článek a fotky...jen ta dálka do Španělska [ více ... ]

Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka

Napsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]

Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!

Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.
Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
____________________________
Online
Hledat Horolezecký oddíl Nové Město nad Metují
Anketa
Jak jsme si vryli kus Itálie do srdce i auta


Před třemi týdny mi kamarád říká, "Hele Káťo nechtělo by se ti jet na výlet do Španělska ...lízt?" To by se mi moc chtělo, jenže Majk leze dobře a tak svádím vnitřní boj s touhou odjet a se strachem, že budu stát, v lepším případě, bezradně pod skálou a zdržovat.
Měla jsem čas a výjimečně i peníze a tak zvědavost zvítězila.
Bohužel naší cestě nebylo nějak přáno a cíl se měnil jako proměnlivá oblačnost. Jeden den se ze Španělska stala Korsika. Druhý, po prozkoumání cen za trajekt, Itálie.
A u té už jsme zůstali.
Cílem se stala oblast v okolí městečka Finale Ligure.


Sraz družstva byl na Smíchově v hospodě Na Růžku. Doslova po strop jsme narvali auto věcmi, mnou, Majkem, Ráďou, Michalem a Ferkem(přerostlá "Dášenka",trochu nenažraný, snad, foxterier).

Za zmínku stojí už samotná cestu. Totiž i ta se nesla v "horolezeckém duchu" a to pod heslem: jak se dá lezecké vybavení využít jinak než na lezení a jak se s venkovní tuningovou úpravou vyrovnat italským borcům. Hned za Brenérem jsme lízli svodidla a výsledkem byl stylový zábrus na levém boku. Po půl hodině klidné jízdy pro změnu upadl výfuk...přívázán smycí. A abych před popisem krásných zážitků vyčerpala ty negativní, předběhnu a vylíčím rovnou i závěr výletu, který skončil trochu předčasně, nikde jinde než v hektických italských uličkách lehkým defektem s autem jedné místní seňory. Světlo přilepené kobercovkou(nad tu prej není) a trochu promáčklá kapota...vyrovnaná odsedkou. Proti tomu, srážka s liškou za Rozvadovem byla jen kafíčko.

Teď už ale do Finale. Naším týdenním domovem se stal kemp pod vesničkou Orco.
Se soumrakem usínám a během noci se několikrát budím, zimou, která pod hvězdnou oblohou byla opravdu výživná a nervozitou z následujícího dne. V duchu listuju příručku- uzle, odsednutí, slanění,...Ráno posnídáme poctivou gulášovku a jde se. S naší vydařenou orientací v průvodci, jsme hned na rozlezení nastoupili do třídélkové cesty a to byl zážite. Nejdřív mi nohy trochu ujely, ale když jsem jim, botám a sobě začala věřit, pochopila jsem, že to půjde. Výhled z vrcholu a pocit sebepřekonání je ta nejúžasnější odměna! Prostě pohoda. Ruce čerstvé a za vydatného slunečního svitu, lezení v letní úpravě. Jen poslední cesta ohodnocená místní slečnou jako "very nice, beautiful" nás trochu vypekla. Zřejmě došlo k záměně v hodnocení cesty za kolegu, borce Ráďu.

V dalších dnech mi trochu spadl hřebínek, kluci se rozlezli, cesty byli těžší, na svaly a lezecké umění náročnější.

Na druhou stranu o to víc jsem si užila "pouťových atrakcí"...houpání a sem tam i luxusního výtahu. Navíc jak tu v únoru dokáže být léto dokáže tu být i pěkná zima a co teprve když dojde tuzemák...ještě, že grappa to jistí(až po výkonu).
Popravdě poslední den už jsem měla ruce unavené tak, že i zdolání zipu bylo tvrdým oříškem. Svaly bolí, nohy samý škrábanec a modřina ale ten báječný, báječný zážitek z lezení nic, snad do dalšího, nepřekoná.

Samozřejmě i díky báječné atmosféře a lidem, kteří mě vzali s sebou.
Prosím vezměte mě zase někdo někdy...
foto: Michal, text: Katka