Hlavní menu
· O nás
· Odkazy
· HAFFO
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] GRAN SASSO 2022
Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka

[novinky] Neofiko HISmaratón
Napsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.

[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠ
Napsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera


Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010

Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Uživatelské jméno:

Heslo:


Pamatuj si mě

[ ]
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
Online
Hostí:12
Členů:0
Na této stránce:2
Členů: 1197, nejnovější: Olda
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa

Kterého zvířete se cestou do skal bojíš nejvíc?


Klíště

Medvěd

Had

Policajt

Ochránce přírody

Turista ze sousedního státu

Úraz

Noční výstup na Bystrou
misha, Pátek 02 února 2007 - 10:52:49 // Komentáře:4

thumb_bystra.jpg, aneb medvědům do náruče!

Jednoho večera kamarády napadl šílený nápad. Vypravíme se na Bystrou! V noci! Dlouho jsem se zdráhal. Nakonec mě přesvědčil Honza, neboť nechtěl jít beze mě. Prý se bojí medvědů a já,podle něj, pořád povídám, takže medvědi se leknou a utečou.


Proti medvědům
Hlášky o medvědech mi na sebevědomí nepřidaly. Nakonec jsem přesvědčil i sám sebe a zabalil věci potřebné na výstup. Mezi ty nejdůležitější patřilo samozřejmě jídlo, pití, foťák a petardy. Proč zrovna petardy? Odpověď je prostá: kvůli medvědům. Doufám, že se ochranáři a bojovníci za práva zvířat nebudou zlobit, ale v případě největší nouze bych opravdu byl nucen tyto prostředky použít. Před odchodem nám ještě zkušení horalové poradili cestu přes Ráčkovou dolinu, kudy to bude snazší. Později jsme zjistili, že je to místo s největším výskytem medvědů na Slovensku.

Šetříme baterky
"Medvědům do náruče!" a "Tak hurá vzhůru!" vykřikli jsme do temna před námi a vyrazili. Bylo přesně 22:30 h. Naším cílem bylo vyfotit východ slunce na Bystré.
Zprvu byla cesta dost široká (camp 890 m n.m). Šli jsme tedy v pěti vedle sebe a svítili jen jednou čelovkou, abychom ušetřili baterie. U prvního rozcestníku Nižná lúka jsme byli nečekaně brzy, trvalo nám to snad jen polovinu času, kolik bylo napsáno na rozcestníku. Cesta se začala klikatit a stoupala. Temno před námi, temno za námi, temno všude okolo.

Strach zaháníme zpěvem
Postupně se naše dálnice změnila ve stezičku pro jednoho, a tak musel někdo jít první. Nakonec jsme se na čele drželi já a Jenda, velcí zpěváci. Nikdy by člověk neřekl, jak dlouho vydrží zpívat,i když Ani jeden z nás nemá hudební sluch. Když jdete klečí, kde je sotva vidět pod nohy a ještě k tomu v oblasti s největším výskytem medvědů, se potichu nejde zrovna dobře. Na kolibě Pod Klinom (cca 1400) jsme málem šlápli na jakousi mumii, tedy normálně řečeno na zakuklence ve spacáku, kteří spali pod širákem. Kousek nad kolibou u meteo staničky se naše parta rozhodla dát půlnoční večeři. Noční piknik nabízel chleba, sýr, paštiku a lentilky.


Horský běh
Po pořádný sváče následoval finiš. Jenda místy opravdu skoro běžel, kvůli čemuž jsme následně museli dělat přestávky. Když jsme konečně dorazili na Bystré sedlo (1946), odměnou nám byl pohled pro bohy. V dáli zářila města jako na dlani a za nimi se černaly siluety hor. Ukazatel hlásal 45 min na vrcholek.
V posledním stoupání se někteří z nás spíše plížili, než že by si vykračovali. "Vrchol, no konečně!" vykřikla má ústa vítězoslavně. Nakonec jsme to zvládli. Na Bystré jsme stály ve 2:13 h. Výstup nám tedy netrval udávaných pět a půl hodiny, ale jen čtyři hodiny. Bylo to díky vrchařskému závodu na posledním úseku stoupání.

Zkusíme ještě dospat
Jelikož vítr sílil a zima se pomalu vkrádala i pod naše propocené oblečení, udělali jsme noční vrcholové foto na Bystré (2248) a sešli kousek pod vrcholek do závětří. Závětří však ne a ne přijít a na hřebeni se už nedalo zimou vydržet. Vyhlédli jsme si proto místo, kde nebyl zas tak strmý sráz, a schovali se za skalku.
Zrovna luxusní spaní to nebylo. Zaklínil jsem se mezi skály, jednu nohu zapřel do srázu pod sebou a druhou nohu opřel o kámen ve výšce hlavy a rukama se přidržoval. Tak jsem naspal půl hodinky a potom se do mě dala čím dál tím větší zima. Po dvou hodinách mrznutí jsme všichni proklínali Jendu, že to tak hnal, když jsme to mohli v klidu dojít a nemuseli tady takhle blbe mrznout. Zimou jsme nevěděli co dělat, a tak naše kroky zamířili na vzdálenější vrchol zvaný Kotlová (1985). Tam jsme našli ideální místo pro focení, rozložili fotografické nádobíčko a čekali na východ slunce. Zrovna teď si dávalo na čas.

bystra2.jpg

Dost bylo romantiky
Zářivě zlatavý kotouč nejdříve zvýraznil siluetu hor a konečně vykoukl přes okraje hřebenů. Jeho paprsky začaly hřát a my pomalu rozmrzali. "Dost romantiky, jde se!" někdo z nás prohlásil přesně v 5:27 h. Hurá dolů. Zabloudili jsme. Když jsme to zjistili, mysleli jsme, že značku trefíme zkratkou. Nakonec skončila naše cesta broděním v husté těžko proniknutelné kleči na prudkých srázech. Poté jsme přišli do úžlabiny k potůčku, Šli podél něj, sledovali čerstvé stopy i výtrusy, raději nedomýšlet od koho, nakukovali s opatrností do každé zákruty. Nakonec jsme opravdu narazili na naši značku a v pohodě se vrátili do doliny. V ní byly první turysti, kteří směřovali jako většina normálních lidí vzhůru a ne jako my dolů. Zpět jsme byli v 8:10 h. Samozřejmě jsme se chtěli vyspat, ale ještě před tím se mrkly do mapy, kudy že to vlastně vedla naše zkratka. Studovali jsme hlavně tu naši prudkou zkratku. "Jo to je tady, jak je ta velká šipka," ukazovali jsme si prstem a ve vysvětlivkách se dozvěděli, že ta šipka značí lavinové pole. Klidně jsme ulehli k odpočinku, dobrou noc!

autor: misha




- - - - -