Hlavní menu
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] GRAN SASSO 2022Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka
[novinky] Neofiko HISmaratónNapsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.
[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠNapsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera
Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
____________________________
Online
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa
Wildspitze
Plán vylézt na zasněžený kopec s výškou nad 3 tisíce, pokud možno jinou cestou než normálkou, vznikl v zásadě minulý podzim na cestě zpět z Berniny.Předem domluvený termín byl druhý květnový svátek, nicméně počasí se na svátky neptá, takže jsme nakonec vyrazili dva dny dopředu. Domluveni jsme byli s Jardou, tým jsme doplnili stálicí našich alpských radovánek Horníkem ajako čtvrtý se nakonec přidalVíťák.
Ve středu navečer jsme vyrazili směr Vent, v květnu ospalé a turisty opuštěné turistické středisko. Po dospání zbytku noci nás ze spacáku vytáhlo azurové nebe. Plán pro čtvrtek byl z Ventu (cca 1900) na BreslauerHuttea odpo prohlídnout nástup k jižnímu kuloáru Wildspitze, pátek pak měl být vrcholový den.
Vybaveni třemi páry sněžnic jsme se vydali na první část výstupu, kterým byla pěšina pod lanovkou. Až k horní stanici to bylo zcela bez sněhu. Za horní stanicí lanovky (cca 2300) začínala sněhová pole, kde jsem si uvědomil, jakou blbost jsem udělal, že jsem se nechal přemluvit, ať nechám lyže doma a zároveň jakou blbost udělal horník, že si nevzal ani sněžnice.
Díky ztíženým klimatickým podmínkám se nám cesta na chatu mírně protáhla a byla taky fyzicky vyčerpávající víc než někteří očekávali. Na Breslauerhutte jsme dorazili kolem poledne. Vedle mohutné chaty se krčil sympatický domeček s cedulkou winterraum. Po prohlídce jsme zjistili, že se jedná o jakýsi winterlounge, luxusní chatičku s kuchyňkou, nádobím a vším možným příslušenstvím, vše pro 22 osob. Jediná vada na kráse byla cena za noc (16 E s AV, 27 E bez).
Odpoledne jsme v užší sestavě vyrazili na průzkum nástupu, abychom to ráno po tmě nemuseli moc hledat. Obhlídka terénu se změnila ve vyčerpávající prošlapávání stopy, kdy se to bořilo i ve sněžnicích. Současně jsme zjistili, že jižní kuloár je plný rozbředlého sněhu, který stěží do rána ztuhne. Moc se nám nechtělo se 700 metrů výškových drát rozměklým sněhem 50 stupňů svahem s žádnou možností jištění a významným lavinovým nebezpečím. Rozhodli jsme se, že se pokusíme o výstup na Wildspitzi severní stěnou se snad lepšími podmínkami. Nevýhodou byl poměrně dlouhý a náročný přístup pod severní stěnu. Více méně to znamená dojít z BreslauerHutte zimní cestou téměř na vrchol Wildspizte a pak sestoupit pod severku a znovu vylézt na vrchol hory.
Ráno ve 4h jsme vyrazili za svitu měsíce s předsevzetím vylézt cokoliv, kde bychom upotřebili spoustu toho lezeckého harampádí, které dělalo batohy citelně těžké. Sníh byl po jasné noci příjemně ztuhlý, takže postup byl celkem dobrý. První obtížnější místo byl kuloár do sedla, které dělí hlavní hřeben a za kterým je ledovec. Sklon byl kolem 45 stupňů. Trochu nás začalo rozrušovat pomyšlení na cestu zpět stejnou trasou při zhoršeném počasí, které hlásili na odpoledne a sestup rozbředlým sněhem. Zbytek cesty po ledovci bylo jak chodit po sadě, žádné trhliny, mírný sklon, kvalitní sníh. Vrchol byl už tak blízko a tak dostupný, že jsme šli rovnou nahoru. U kříže jsme byli okolo deváté. Nádherné výhledy, úplně sami, prostě paráda. Po kochací pauze a focení jsme to otočili, protože na vrcholu celkem foukalo. Pomalu jsme sestupovali dolů. Horník už toho měl celkem dost, jelikož si výlet zpestřil zapomenutými brýlemi a pitím na chatě. Z Víťáka také nesršelo příliš velké nadšení podnikat další dobrodružství. Nám s Jardou se zdálo, že jsme ještě nic nevylezli a že je na odchod příliš brzy (10h). Po zhodnocení situace jsme se dohodli, že Horník s Víťákem se vydají na cestu zpět a my s Jardou ještě půjdeme okouknout severku na HinterBrochkogel (3628 m.n.m.). Jedná se o cestu dlouhou cca 250 m kuloárem 45 – 55 stupňů, v dolní části firn, nahoře led. Zhruba v půlce cesty před námi lezli stejnou cestu dva Rakušáci, což nám usnadnilo rozhodování. V první části nebylo celkem co řešit, stoupali jsme solo mírnější firnovou částí. Směrem na vrchol stoupal i sklon. Na prvním skalním žebru jsme vyndali lano a mrmlátka s tím, že polezeme sněhem podél skalního žebra a občas něco založíme. Občas bylo cca po 10 m a s funkcí spíše psychickou než skutečně jistící. Zatím jsme lezli s průběžným jištěním. Postupně jsme se dostali pod druhou dvojku, divili jsme se, co za nimi padá sněhu a ledu. Začali jsme pociťovat mírnou nervozitu z toho, že Rakušáci začali lízt od štandu ke štandu. Za chvíli jsme pochopili. Objevila se pasáž kompaktního led. Najednou úžasná úleva, hroty maček drží, zbraně jakbysmet, nejistota se odbourávala prostým šroubováním, paráda! Metry přibývaly, poslední štand ve sněhové čepici vrcholu. Počasí se začíná kazit, takže se kocháme a vstřebáváme zážitky jen chvíli. Sestup je po hřebínku dosedla, odkud jsme ráno přišli. Na cestě dolů nás chytá chumelenice, takže radši slaňujeme, i když by se to dalo sejít. Přece jenom únava už je znát. Je odpoledne pátek svátek, počasí se kazí a proudy Čechů se valí v protisměru.
Na chatě rest, lovec kešek nás opustil, setkání ráno u auta. Počasí se kazí, nasrání, že všichni mají lyže, jen my se tu jak kokoti boříme na sněžnicích, stoupá, takže v sobotu ráno balíme a jdeme dolů. Však po cestě domů je ještě Jura, kde můžeme perfektně zrelaxovat. V Juře si užíváme krásný podvečer v sektoru Kleine Wacht, noc v českém altánku a další dopoledne v sektoru Ankatalturm. Jediné pasti nám chystají ptáci, kteří mají dost velkou část Jury vyhrazenou do konce června pro sebe.
Parádní zájezd, Víťáku díky za starostlivou péči a odvoz, Jardo za super vylezenou cestu a horníkovi za bezkonkurenční kulturní vložky.
Tak zase příště.
Radek
panorama
zatím samá tráva
jaro na horách
nekonečné šlapání na sněžnicích
Víťák k akci připraven
výstupový kuloár zimní cesty
na ledovci pod vrcholem
skialpový ráj
Vrcholovka Wildspitze
lovec kešek
severka na Hinterer Brochkogel
nástup do stěny
začíná lezení
konečně led
poslední dýlka
náš sestup, kazí se počasí, ale je svátek, tak Češi nastupují do hor
Horník po prosluněném výstupu
winteraum
panorama
panorama
Víťák a jeho kroky v převisech na přání