Hlavní menu
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] RIGLOSNapsal Oťas v 06 pro : 13:05
Parádní článek a fotky...jen ta dálka do Španělska [ více ... ]
[novinky] GRAN SASSO 2022Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka
[novinky] Neofiko HISmaratónNapsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.
Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Podmínky pro ledolezení
Něco se děje ;-) -
____________________________
____________________________
Online
Hledat Horolezecký oddíl Nové Město nad Metují
Anketa
Grimming
Zasněženým jihovýchodním hřebenem na Grimming.Tahle hora mě fascinuje od chvíle, co jsem ji před lety poprvé spatřila vypínat se nad širokým údolím mezi Totes Gebirge a Nízkými Taurami. Vápencová dominanta, o níž se místní dohadují, jestli je krásnější při pohledu z jihu nebo ze severu. S výškou 2351 m n. m. to sice není žádný obr, ale výstup zahrnuje solidní převýšení 1800 m. Když mi tedy jednoho březnového dne volá kamarád Honza a říká: „O víkendu bude hezky, pojeď s námi na Grimming!“, dlouho neváhám.
Po cestě v pátečním provozu a po zbytku noci strávené kdesi pod přístřeškem se probouzíme do jasného rána, dojíždíme posledních pár kilometrů do osady Niederstuttern, snídáme, balíme. Máme s sebou relativně nezkušenou Kamču, proto počítáme s pomalým tempem výstupu, a tedy dvoudenní výpravou, takže spacáky a karimatky jdou nahoru také. Brzy už stoupáme lesem kolem kvetoucích sněženek, čemeřic a jaterníků. Pak přichází první fleky sněhu, hranice lesa, ferrátka, poslední pramen vody. Dál postupujeme sněhem, který v dopoledním slunci nepříjemně měkne a boříme se do něj tu po kotníky, tu po kolena a občas skrz kleč až po pás. S Honzou se střídáme v prošlapávání stopy, je to rachota. Konečně se přeci jen oddělujeme od normálky, která vede nahoru oklikou přes Multereck. Naším cílem je Südostgrat, tedy Jihovýchodní hřeben, který začíná prudkou skalní rampou a pokračuje 570 výškovými metry lehkého lezení za maximálně 2+.
Zasněženou rampu nedůvěřivě obhlížíme, ale slunko na ni svítí dost pod úhlem a sníh vypadá stále stabilně. Už na mačkách a s cepínem v ruce ji překonáváme a dolézáme na samotný hřeben. Chvíli váháme, kudy přesně dál, zkusíme slepou uličku, ale po chvíli nalézáme správnou cestu. Občas pomáhají značky na skalách, ale velká část jich je pod sněhem. Ještě nějakou dobu pokračujeme sólo, pak se pro jistotu navazujeme na lano a postupujeme s průběžným jištěním.
Cesta je to hravá a různorodá, nechybí travnaté šikmé police částečně pokryté sněhem (ujede to celé? neujede?), různé druhy sněhových a firnových hřebínků, z nichž jeden dokonce překonáváme „na koníčka“, drytooling, grasstooling (v trávě drží cepín dokonale), kolmé výšvihy po skále na mačkách. Honza občas Kamču dobírá ze štandu, ta toho ještě moc v horách vylezeno nemá a mačkám na skále příliš nevěří, exponovaná místa musí rozdýchávat. Dost zpomalujeme. Čas rychle ubíhá, slunce se začíná klonit k západu, ochlazuje se. Musíme být už kousek pod vrcholem, když vytahujeme čelovky. Topo i mapa nás vedou doleva do systému vysněžených polic, které se nám ale vůbec nelíbí. Raději prudkým kuloárem přímo nahoru! Sice vypadá, že končí převějí, ale ta jde nakonec obejít a po téměř 11 hodinách výstupu jsme u vrcholového kříže.
Vrcholovou fotku a ať už jsme v bivaku. Ten stojí v dolíku kousek pod vrcholem, tak ještě cepíny odhrabeme vchod a už si zadýcháváme boudičku velkou tak akorát pro tři lidi. Následuje obligátní celovečerní tavení sněhu a pak konečně spánek.
Ráno nespěcháme, vždyť už nás čeká jenom sestup normálkou… Nejdřív znovu ke kříži na vrcholu, poté obchvatem po širokém klesajícím hřebeni na Multereck. Když se hřeben na chvíli zúží, je třeba dát pozor na převěje. Ze sněhu místy vykukuje ocelové lano, ale Kamču raději odjistíme.
Z Multerecku klesáme velmi strmým svahem až k začátku dlouhé ukloněné rampy vedoucí dolů na sněhové pole v kotli. V létě se tam zřejmě prostě schází po cestičce, teď je ale rampa pokrytá příkrým firnem, který spadá rovnou ke kolmé skalní stěně pod rampou. Takže hezky čelem ke svahu, mačky nakopávat do firnu a pořádně zasekávat cepín… Kamče se rampa hrubě nelíbí, proto ji Honza bere na lano a jistí přes zabodnutý cepín. K tomuhle postupu nemám jak přispět, aspoň tedy jdu jako první a dělám pořádné stupy. Sešup dolů do kotle už je za odměnu a jde částečně sjet po zadku. Tam čekám na ostatní a sluním se. Na horách málo co zdržuje tak, jako jištění… Ale když by člověku někde ujela noha, bude lano záchrana života. Společně potom scházíme k poslednímu vysokému skalnímu prahu, přes který vede ferrata A/B, díky jižní expozici bez sněhu, a tedy bez problémů.
Teď už jen zdánlivě nekonečný sestup rozbředlým sněhem s občasným zapadnutím až po pozadí, pak pramen vody, ferrátka, les, kytičky… A večerní cesta domů, abychom se v pondělí zase zapojili do pracovního procesu, bohatší o spoustu zážitků, kopu srandy a nějakou tu zkušenost.
Postřehy:
V létě jde o pohodovou túru, která se standardně leze bez lana za jeden (dlouhý) den nahoru i dolů. V zimních podmínkách jsme využili 2 x 30 m dvojčata, sadu friendů a pár smyc, každý jeden cepín, mačky. Věřím, že sehraná a zkušená dvojice by samotný hřeben přelezla v polovičním čase než my. Nezbytná je stabilní sněhová pokrývka, protože na výstupu i na sestupu normálkou se překonává řada velmi prudkých míst s podkladem skalních ploten nebo trávy a závěrečný kuloár, kterým jsme dolézali na vrchol, také vypadal, že umí být hodně lavinézní. Perlička na závěr: Na samém začátku výstupu jsme potkali místního horala, který se smál a povídal, že v zimě na Grimming lezou snad jenom Češi…
Zadní hřeben, co se rýsuje proti nebi, je ten náš. Foceno při sestupu.
Přechod z rampy na samotný hřeben.
Lehké skalky po cestě.
Hřeben hravý, výhledy letecké.
Kamenná hlava.
Večerní vrcholové foto.
A ráno zase nahoře…
Na sestupu.
sepsala Zuzka
fotili Honza, Kamča, Zuzka
c