Hlavní menu
· O nás
· Odkazy
· HAFFO
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] Skialp na Malé Fatře
Napsal Jaryn v 22 dub : 21:34
Vostrý videoooo !!!

[novinky] Chironico 2019
Napsal Štěpuch v 17 dub : 06:40
Jo super počtení ;-) ať se hojí !

[novinky] Brigáda - Otevírání sezóny v HISu
Napsal Lauri v 16 dub : 13:15
Zdar, já bohužel taky nemohu. Ale kdyby bylo něco [ více ... ]

[novinky] Chironico 2019
Napsal Petr v 15 dub : 07:36
Pěkně napsaný reportík... i nebouldristu vtáhne do [ více ... ]

[novinky] Brigáda - Otevírání sezóny v HISu
Napsal milos.V v 15 dub : 05:24
Sem v práci celou sobotu, tak příště...


Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010

Email: webmaster@hovrch.
info

ICQ: 93133963 
Vítejte,
Uživatelské jméno:

Heslo:


Pamatuj si mě

[ ]
[ ]
[ ]
LEDOPÁD info
HOVRCH báseň

My jsme parta z HOVRCHu, kujem pořád neplechu. Skály, hory, sníh i led, útokem vždy berem hned. Čím víc nápad telecí, držíme se nad věcí. Lano, kolo, lyže, lajna o nás nemá soupeř šajna. Vytřeme mu vždycky zrak, proletíme jako mrak. Za vším stoji zázemí, není lepší na Zemi. Víc slov není potřeba, tím je totiž předseda...
Online
Hostí:3
Členů:0
Na této stránce:1
Členů: 338, nejnovější: InessaKerreilk
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa

Kterého zvířete se cestou do skal bojíš nejvíc?


Klíště

Medvěd

Had

Policajt

Ochránce přírody

Turista ze sousedního státu

Chironico 2019
Dája, Čtvrtek 11 duben 2019 - 18:40:17 // Komentáře:6


Střípky z bouldrového tripu do Švýcar.




 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ztěžka dosedám na letiště vytvořené z asi 8 bouldermatek pod ohromným stropem. Zhluboka se nadechnu a jde se do toho. Vždyť už to znám, z hrany se natáhnu do malého stisku, ukazovák tam pořádně zarazím a mírně zaklíním, ať to dobře drží. Patu na hranu a dlóóóuhej nátah do madýlka asi v polovině stropu. Srovnám nohy a přichytnu lištu na pravačku. Ostatní v tu chvíli zpozorní a začnou povzbuzovat o dost silněji. Křičí Alé, Alé!, Komm! Weiter so! Venga!


Pořádně se nadechnu a kouknu vzhůru. Hrana stropu je nedozírně daleko. Trochu se rozhoupu a skočím… Levá ruka drží madlo, pravá jen tak tak dosahuje do hrany. Na krátkou chvíli se zdá, že to i podržím, ale nakonec gravitace přeci jen vítězí a já dopadám do matrací.


Rozhlížím se okolo, kolem mě parta Italů, pár z Zurichu, dva siláci z Německa, ale hlavně nádherná alpská louka posetá žulovými kameny na které dohlíží zasněžené vrcholky místních hor. Chironico. Přesně tohle je na boulderingu v klasických oblastech krásné. Na Ostaši či Boru člověk potká tak maximálně zbloudilého Poláka ale tady, tady to žije.


Ihned po mém dopadu už v lezečkách stepuje pod nástupem další boulderista, aby zkusil své štěstí na místní klasice – Vitruvian Man 7A (7C), ostatní fandí, radí, očima ho tlačí přes tu oblou hranu. Tak už jen patu a bude to. Pata sjíždí a ozývá se zařvání jak od dominantního gorilího samce v říji. Tak snad příště…


O trochu později, o trochu vedle… Do do prdele! Ani pitomý 7A nejsem schopen vylézt?!? Co tu vlastně dělám? Doma že jsem vylezl 7C+? Jsem asi spadl z višně, ne? V prvních dnech nejsem schopen pochopit realitu místního boulderingu, lišty poměrně malé, navíc docela daleko od sebe. Co je ale totálně hrozné jsou nohy. Vždyť se na tom nedá stát! Na tom malém a oklouzaném cosi! A když už to náhodou ustojím, závěrečný skok do madla mě sejme zaručeně.


Obouvám si teplé ponožky a tenisky a jen tupě koukám, jak Domča mocným odrazem letí vzduchem a nakonec chytá výlezové madlo ve Schwarzes Loch 7A. Skupinka chytačů gratuluje. Začíná sněžit, naštěstí. Už se v tom nemusím trápit…


Sněžení na chvíli ustává, Domča mě přemluví, ať jdeme ještě lézt. No tak teda jo… Další místní klasika, Matusalem 6C+. Perfektně ilustruje místní styl lezení. Prakticky strop, v něm několik výrazných lišt a mega skok na závěr. Domča to dává OS, mě se skok líbil do té míry, že si ho prostě musím zopakovat minimálně ještě jednou.


Po restday jako by mi někdo vliv novou energii do žil, či spíše jako by mě někdo naučil alespoň trochu stát na těch pidistupech. Domča se adaptoval ještě lépe. Místní klasické 7C – Brechstange mu odolává jen asi hodinu – silák! Já si frustraci z neúspěchu vybíjím na kvakobouldru s přiléhavým jménem – Fucking move 7C. Jakmile se člověk pohne, už je to zadarmo.


Následuje další hravý strop. Testovací kousek, který prověří schopnost udržet obě paty na svých místech ve stropě. Po chvíli zkoušení pouští, Autopilot 7B. Závěrem pár místních vyhlášených 7A, člověk má skoro i pocit, že mu to leze.


Dopadnu zpátky na bouldermatku a držím se křečovitě za pravý ukazhovák. Domčovo „seš v pohodě?“ skoro nevnímám. S děsem v očích si přemítám, co se to vlastně odehrálo a snažím se sám sebe přesvědčit, že to křupnutí co jsem slyšel, nevyšlo z mého prstu. Marně. Postavím se a zkusím chytit nejbližší chyt. Bolest v prstu mi dává jasně najevo, že jsem právě dolezl.


Domča buší dál, zkouší další a další kousky, čísel se rozhodně nebojí. Skvělá beta se špičkou v Komilatoru 7C nakonec nezafungovala, byť to vypadalo naprosto dokonale. Nakonec uzavírá denní účet už šestým kouskem za 7A.


Svoji zarputilost ukazuje nejlépe další den, pátý den boulderingu v šesti dnech, kdy běháme po lese a snažíme se najít cokoliv suchého. Nacházíme velký převis, nímž vede Arabald 7B bez výlezu do mokra. Ačkoliv jsou všechny chyty vlkhé a z jednoho dokonce regulérně kape voda, neodolává dlouho.


Sečteno, podtrženo. Chironico je senzační bouldrovací oblast v jižním Švýcarsku. Průvodce trochu zmatený, navíc černobílý, o to senzačnější je realita. Pokud vás bouldering baví, vězte, že svět nekončí na Ostaši:D


Za HOVRCH sekci žíněnkářů Dominikové





19chironico1.jpg
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 



























- - - - -