V našem okolí jsme obklopeni několika rozsáhlými pískovcovými oblastmi s obrovským množstvím cest. Nikdy bych však nemyslel, že je takový problém najít lezitelné cesty pro děti. Pískovec se svoji strukturou a formováním je totiž většinou to nejhorší co pro dítě může být.. . chyty daleko od sebe, rajbasové pasáže, omezené možnosti lezení TR, atd. I ty nejlehčí cesty nedávají žádné záruky, že budou lezitelné i pro ně.

Od dětí do věku cca 10let nemůžeme očekávat, že se lezení stane cílem samo o sobě. Pocit dospělých něco si dokázat, pro něco trénovat i za cenu fyzického vypětí a vlastní sebetrýzně jim vůbec nic neříká. Děti si chtějí hrát, a pokud se jim přestane dařit (odřou se, nedosáhnou na chyty, bouchnou se, ..) ztrácejí o danou činnost momentální zájem. Tento stav může pozměnit dobrá motivace dítěte, časté střídání činností, nebo nechat všemu volný průběh. Třetí možnost je u ambicióznějších rodičů, kteří chtějí vlastní dítě směřovat svým směrem opravdu až ta poslední. K dobré motivaci dítěte pak patří i důležité rozhodnutí: správná volba místa a cesty s lezením, které dítě zvládne.
Kam tedy vyrazit? Přináším několik typů seřazených od nejlepšího po ty horší, jako už ve zmiňovaném článku od Rudy (věk dítěte 6 až 10 let).

1. HIS - to nejlepší pro děti i rodiče.
Ale i zde si děti nezalezou jak by se mohlo na první pohled zdát. Pár cest se však najde a tréninkem jich může přibývat. Např.cesty: Zrcátko (spodní část s pomocí), Kaplička (komínkem), Za pikolou, Čubolez (koutem), Zub času, Růžovoučká, Rajbásek, Maňásek, Ukradnutý koberec, Oloupený Otakárek.
PLUS - dostupnost, chyty blízko od sebe, lezení TR, větší návštěvnost s dalšími dětmi, další aktivity v areálu HISu
MINUS - jen samé klady :-)

2. Ádr - věžičky nad Náchodskou (Lichvář, Šibal, Bobek, a další)
PLUS - pět menších věžiček s několika lehkými cestami, chytovaté stěny, vrcholové krabičky, což je velký motivační impuls dítěte, slaňování - to ovšem nemusí být u každého dítěte plusové! Také pěkná nenáročná procházka s možností zastávky na vyhlídce Starozámecký vrch.
MINUS - i v těchto lehkých cestách se musí dětem občas pomoci, není zde bezpečný plácek pro úplně malé děti, musejí se hlídat, v okolí díry a rokliny.

3. Ostaš - Eldorádo
Děti lezou na kdejaký kámen, proto si toto místo určitě zamilují. Průvodce na bouldry však můžete nechat doma a na kameny improvizovat spíše z opačných kolmých a položených stran.
PLUS -  přímý kontakt s dítětem, lezení o několika krocích s rychlým výsledkem (bez ztráty koncentrace), lezení bez navazování, vzájemné hecování dětí, dobrá motivace dospěláckými lezci v okolí.
MINUS - nenapadají mě

4. Křižák
Zde se dá najít několik chytovatých stěnek, nebo částí stěn, ale většinou bez skutečné cesty, tudíž bez možnosti vylezení na vrchol s krabičkou. Např. díratá stěnka vedle Kuželu. Také na Jižních věžích se dá něco vybrat (např.Hodinář), ale povětšinou už to nebude vylezeno vlastní silou dítěte.
PLUS -  množství kratších cest, takže si zde v přestávce dítěte zalezou i rodiče
MINUS - byly řečeny

 

5. Teplické skály
Tato oblast pro děti není moc přívětivá, když opomenu různé kameny a balvany, kterých je ale v každé oblasti dost. Snad věžička Mrňous je vděčným cílem pro celou rodinu, společným výstupem a zápisem do vrcholové knížky. I zde to však bez lehké pomoci většinou nejde.
PLUS -  pěkná túra proložená rodinným výstupem
MINUS - málo dalších možností pro děti

6. Supí skály (Teplice)
Kousek od vrcholu Čáp (785m) na turistické značce je Čapí hřebenáč s jednou lehkou dvojkou a krabičkou na vrcholu. Za tímto lezením se ale nevyplatí chodit, dá se však zařadit jako zpestření do parádního přechodu hřebene Supích skal (z Čapáku po neznačené stezce vedoucí po skalkách a soutěskami zpět na Bišík, cca 2hodiny)

Okolní oblasti, které dětem ve smyslu opravdového lezení s lanem nemají co nabídnout jsou Broumovky a Bišík. Různě velkých kamenů je zde ovšem dost, takže improvizací se meze nekladou.




Mezi další místa, kde jsme vyzkoušeli lezení dětí se nám osvědčily tyto oblasti: 

Studenské skály u Mladkova (Orlické hory)
Drátník (Žďárské vrchy)
Radoňovice - Sluneční stěna (Český ráj - sever) položená plotna s několika pěknými lehčími cestami (v okolí i těžší cesty)

Žďárské vrchy - Drátník


Ačkoliv může být lezení na přírodních skalách z pohledu rodičů sebekrásnější, děti si to stejně nejvíce užijí na umělé stěně. Tady jim můžeme postavit cesty přesně na tělo se vzdáleností chytů podle velikosti dítěte, což je největší problém i v těch nejlehčích přírodních cestách. Velké lezecké stěny už mají i dětské lezecké koutky a bouldrovky (např. stěna Hradec Králové, bouldrovka Hronov, stěna Hořice, stěna Staré Hradiště, vzdálenější a pěkná stěna Sobotka, atd.).


bouldrovka Hradec Králové


Budu rád i za další vaše konkrétní typy na pěkné lezení pro děti, které můžu zpracovat do dalšího pokračování "Kam s dětmi". Své zkušenosti můžete psát do komentářů, nebo lépe na mail: petr.hacker@tiscali.cz a přiložit i nějaké fotografie.

Za budoucí HovrchJuniorRepre děkuje Petr

foto: Petr, Evča, Anička

Zpět na přehled kategorií   Zpět na přehled novinek