O   R   T   L   E   R

1 0. – 1 3.  6.  2 0 0 4

      Byla to taková rychlá akce. V týdne jsme usoudili, že se nám stýská po pořádných horách, a tak jsme se domluvili, že ve čtvrtek vyrazíme do italských Alp. Naším cílem měl být vrchol Ortler vysoký 3.905m, nacházející se relativně blízko na to, abychom během čtyř dnů vše stihli.

      S jedním přenocováním cestou jsme pod kopec dorazili v pátek ráno. Pořádně jsme se posilnili, zbalili věci a vyrazili. Počasí celkem přálo, ale sněhu na severním úbočí kudy vedla výstupová cesta bylo nějak moc. Od chaty Tabaretta Hute (2.556m) jsme se už ztěžka prodírali vrstvami sněhu v hodně strmém svahu. I tak jsme celkem včas dorazili k chatě Julius Payer (3.029m), kde jsme plánovali bivak. Místo na stan zde nebylo a chata byla zapadaná sněhem. K našemu překvapení jsme ale pod chatou objevili otevřený nouzový bivak. Jen jsme za sebou zavřeli dveře, tak se spustil pěknej slejvák a s přestávkama pršelo a sněžilo celou noc.

      Ráno jsme vstali do relativně slušného počasí. Na jedné straně hřebene pod náma se válela oblačnost a i vrcholová část Ortleru byla v mracích. Pro fotografy to byla pěkná podívaná, horší ale byla představa co se z toho vyklube. Po rychlé snídani jsme se vydali směrem k vrcholu. Začali jsme prošlapávat hluboký sníh a dost obtížně jsme se dostali pod klíčové místo výstupu – ostrý skalnatý hřeben vedoucí k bivaku Lombardi. Tento hřeben je za normálních podmínek zajištěn jako regulérní „via ferrata“. Vše ale bylo pod sněhem. Nad námi se odehrálo poslední nádherné představení, to když se protrhaly mraky a nad vrcholem se asi na 10 vteřin objevil krásný oblačný oblouk, kontrastující s modrou oblohou. To bylo naposledy co jsme viděli modro.

      Tom, Najáda a Tim se ještě dostali na hřeben, ale vše trvalo hodně dlouho a i sníh byl stále hlubší. Oblačnost začala klesat! Usoudili jsme, že bude lepší, když se vrátíme zpět. V bivaku jsme ještě nějaký čas rozmýšleli co dál. Když ale začalo pršet bylo rozhodnuto. Hodili jsme bágly na záda a pomalu sestupovali k autu.  Za stále se zhoršujícího počasí jsme z údolí Val di Solda, pod majestátnou a pro tentokrát zapovězenou horou Ortler, vyrazili směrem k domovu. Snad nás přijme někdy příště….
     

Petr