Hlavní menu
· O nás
· Odkazy
· HAFFO
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] GRAN SASSO 2022
Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka

[novinky] Neofiko HISmaratón
Napsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.

[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠ
Napsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera


Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010

Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Uživatelské jméno:

Heslo:


Pamatuj si mě

[ ]
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
Online
Hostí:7
Členů:0
Na této stránce:1
Členů: 1197, nejnovější: Olda
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa

Kterého zvířete se cestou do skal bojíš nejvíc?


Klíště

Medvěd

Had

Policajt

Ochránce přírody

Turista ze sousedního státu

Úraz

HOVRCH oživuje tradice
Dája, Pondělí 13 června 2016 - 10:18:22 // Komentáře:4


Východočeský „HOVRCH“ kroj, aneb návrat k Orlickohorské tradici.


 













Myšlenka zabývat se touto, pro nás do té doby velkou neznámou, vzešla ze snahy obléknout se pro naši oblíbenou historicky lyžařskou činnost nějako stylově, dobově.


Pokusím se tedy popsat tradiční sváteční lidový oděv (kroj), včetně procesu návrhu a výroby, jímž se zkrášluje několik HOVRCH členů. Zároveň se pokusím článek napsat tak, aby to pomohlo čtenáři zbavit se obecně zažitých zkresleností, zejména rozdílu mezi krojem a kostýmem. Samozřejmě se omlouvám všem znalcům za možné nepřesnosti či mýlky. Nejsou uváděny záměrně…


V širokém plénu se přemýšlelo, jaký model by byl pro náš účel vhodný. Nápad na tradiční kroj, nikoliv meziválečný sportovní oděv, vzešel pravděpodobně ze třech základních bodů.
1) díky vzoru lyžníků německy mluvících, u nichž jsou dodnes kroje běžnou součástí denního života
2) díky aktivaci genetické paměti, jenž v nás probudila touhu po starém známém
3) díky argumentu, že kroje půjde nosit dennodenně, ke všemožným příležitostem, neb dle etikety jsou řazeny nad klasický oblek kravatového typu, tzn. návštěva plesu v sokolovně či Národního divadla bude jistojistě zábavná.

Zjistili jsme, že přímo v Novém Městě nad Metují tvoří paní Tatoušková, která se šitím krojů zabývá. Nabízela se tedy jednoduchá myšlenka, zajít tam a nechat si to ušít. Ovšem ejhle, ono to tak úplně super zmapované není a v našem regionu se kroje přestaly nosit poměrně brzy. Na otázku co chceme ušít, jsme vlastně neměli utvořený názor a pod návalem nových informací se nám začala příčit myšlenka, vyrobit pouze repliku něčeho, co se našlo u někoho na půdě a ani se netušilo, odkud se to tam vzalo… Proto jsme začali pátrat a pomaloučku objevovat „Ameriku“. K utvoření naší vize pomohla intuice, návštěva muzea, literatura, internet.

Zde je několik citací, jenž do krámu se nám hodily:

„Kroj, aby se mohl nazývat krojem, musí být živý. Kroj se mění, vyvíjí a podléhá různým vlivům, například změně ve výrobě látek, městské módě a tak dále. Pokud je kroj zjevem živým, musí se měnit a musí být na něm vidět svobodnou tvorbu. Jinak to není skutečný kroj, nýbrž kostým z krojové družiny, tj. věc mnohem mrtvější, než jakýkoli musejní exponát“ (N. Melniková)

„Má-li kroj míti cenu, musí býti pravý, rázovitý, všechny jeho součásti souladné, z téhož kraje, ba mnohdy i téže vesnice. Vzory, způsob ušití, přiměřené látky a oblečení, vše musí odpovídat vzoru. Jest sice pravda, že lidový kroj měnil se a podléhal vlivům měst a dob, přizpůsoboval se, ale v podstatě podržel ráz kraje a způsob života lidu. Chceme-li tedy míti kroj cenný, musí být správný a pravý; buď domácí, nebo věrně podle takového ušitý.“( STRÁNSKÁ, O. a kol.)

„ Kroje se měnily, mění a budou měnit neustále. Kroj totiž není kostým představující pohádkovou bytost, ale živý obraz lidu, který jej nosí. Při vytváření repliky kroje je důležité, aby si oděv zachoval svůj osobitý ráz, nepřenášel se z místa na místo a aby reprezentoval příslušný region a byl mu věrný.“( Hana Svobodová)


Začala být představa o střihu a barevném provedení, ale časově-sociologicko-historické souvislosti unikaly.

Tedy kde, kdy, kdo a proč? Až nyní, při sepisování tohoto článku, jsem si uvědomil, jak veliký ukazatel doby, životní úrovně a obrovských společenských změn, je odívání obyčejných lidí za posledních 300 roků. První kroje se začaly objevovat okolo roku 1780, což pravděpodobně souvisí s rokem 1781, kdy bylo „teoreticky“ zrušeno nevolnictví. Prakticky situace ještě tak růžová nebyla, ale u prostého lidu to muselo způsobit veliké nadšení a touhu po vyrovnání se vrchnosti. Odívání se pak jeví jako jedna z nejsnazších cest, jak se přiblížit vrchnosti. Po tom co jsem doposud o krojích zjistil, považuji za smysl a zároveň prapůvodní symboliku jejich vzniku „oslavu svobody a nezávislosti“. V počátcích rozhodně nebylo pro obyčejného člověka snadné pořídit si sváteční šatstvo. Je třeba si uvědomit, že v té době jsou boty nebo kvalitní látka na košili pro obyčejného člověka finančně těžko dostupné. Bylo např. zcela běžné, že se část košile ukrytá v kalhotách nastavovala hrubým konopným plátnem z důvodu úspory. V průběhu jedné či dvou generací se „módní trend“ svátečního lidového oděvu ustálil ve venkovských šatnících. V rozmezí 1820-40 se plně odpoutává od městského oblečení a začíná se formovat styl typický pro jednotlivé oblasti. V roce 1848 je zrušeno v Rakouském císařství poddanství a obyčejní lidé začínají být opravdu svobodní, definitivně zbaveni povinností k jejich pánům. 1850-70 jsou kroje v regionech s velkým podílem zemědělství stále zdobnější. Zatímco v lokalitách s rostoucí průmyslovou výrobou, kam patří i náš region, muži kroje odkládají a přejímají oděv městský. Okolo roku 1915 je ještě patrná tendence znovuoživování krojů, chcete-li rozmach „kroje Národního“. Vzniká buditelský „tlak“ na zakomponování prvků lidového svérázu do městského oblečení.  Poté přichází 2 světová válka a následuje komunistické experimentování, což vede spíše k úpadku staletých tradic, než k jejich udržení a rozvoji.

A jak tedy mužský kroj v našem regionu (Východní čechy, podhůří orlických hor), pravděpodobně vypadal okolo roku 1850?

Košile (tenčice) bílá s širokými rukávy, bíle vyšívaným límečkem a opatřená perleťovými knoflíčky, je ušita z kvalitního jemného plátna. Okolo krku se váže šátek z hedvábí. Vesta (bruclek) ze sukna tmavších barev (černá, hnědá, zelená, modrá, červená), knoflíky (blimburáky) z bílého či žlutého kovu a vesta je dále zdobena květinovou výšivkou na zádech. Střih vesty je krátký a zapínají se pouze spodní tři knoflíky. Kalhoty jsou kožené s tzv. „padacím mostem“ sahají mírně pod kolena, kde se stahují řemínky. Světlá neobarvená kůže se považuje za slavnostní barvu. Časem se „ušmudlané“ mírně obnošené moří (barví) do tmavších odstínů. Kalhoty mohou být zdobené výšivkou. Doplňkem kalhot mohou být kšandy. Boty vysoké měkké kožené "ohrnovačky", později kožené holínky (uherky - po vzoru kvalitní vojenské obuvi ), nosí se do nich bílé punčochy. Kabát k botám dlouhý na ramenou řasený, zužující se k zápěstí a na zádech zdobený podobně jako vesta. Případně krásně vyšívaný, světlý kožich. Klobouk černý plstěný nebo kožený s mírně zvýšeným okrajem a zdobený černým provázkem či stuhou. Opasek, široký 12 - 18 cm, kožený, s kapsou na cennosti (funkčně obdoba dnešní ledvinky), celý zdobený výšivkou (niť, cvočky, kůže, paví brk). Opasek je nejprestižnější a zároveň na výrobu nejnáročnější součástí kroje. Pro zdejší region je typické zakončení opasku darmovisem. Darmovis po sepnutí opasku tvoří přídavný ozdobný prvek k hlavní čelní výšivce ( více o opasku zde: http://www.hovrch.info/news.php?extend.757 ).

Naším cílem bylo získání opravdu lokálního kroje, nikoliv obecně východočeského. Tvrzení, že se kroj z hornatějších koutů odlišoval od ostatních částí východních Čech, pouze chudší výšivkou, se nám zdálo strohé, neosobní. Přijmuli jsme tedy střih východočeského kroje jako základ a že nebyl bohatě zdobený, samozřejmě také. Jen myslím, že správně by se mělo říkat, není bohatě zdobeno či vyšíváno vše, vyjma nádherných opasků. Dle mého obecně mužský opasek a ženský čepec je to nejcenější a tedy výrobně nejnáročnější na českých krojích. Při volbě barevné kombinace vesty se diskutovalo mezi modrou a červenou, neb zelená v nás evokovala myslivce a černá s hnědou se nám zdály smutné. Většinově byla zvolena červená barva, ač je spíše barvou chasy (svobodných, nezkrocených, veselých mládenců), což dokonale vystihuje ducha HOVRCHu :-) Komu se červená nelíbila, zvolil vestu v tmavě modrém provedení. Jediný ústupek navzdory původnímu střihu, jsme udělali v zakomponování několika skrytých kapes, což se ukázalo být velice praktické při historicko-lyžařských aktivitách. Co se týká motivu hlavní výšivky, bylo nám předloženo mnoho návrhů. Při troše fantazie se v nich dalo nalézt to základní, prapůvodní (strom života, srdce, jelen, atd… ). Ovšem rozhodně se nedá říct, že by na dochovaných vzorech panoval nějaký podobný či dokonce jednotný prvek. Proto jsme si řekli, že než převzít něco o čem bychom nic nevěděli, zvolíme vzor vlastní. První co nás napadlo při zkoumání té záplavy květinových motivů bylo, že nikdo doposud nepoužil bleduli. Přitom to je pro zdejší krajinu velice typická květina. Pro nás symbolizuje první sluneční paprsky, pospolitost, znovuzrození, neohroženost, vůni a krásu domova, chcete-li místních žen. Jako druhý prvek jsme zvolili sněhovou vločku. Ta v nás evokuje, hory, zimu, a že i v nehostinných podmínkách mohou vznikat krásné a naprosto dokonalé věci. Zároveň však tento symbol zdůrazňuje pomíjivost všeho bytí… Kombinace sněhové vločky a bledule symbolizuje odvěké střídání ročních období, a že dobro nad zlem nakonec vždy zvítězí. Dvě linky, které tvoří základnu, symbolizují jako celek silné pouto k rodné hroudě a každá jednotlivě pak živly oheň a vodu. Co se týká klobouku, zdobení pouze černým krouceným provázkem se nám zdálo vůči vzhledu zbytku kroje strohé, fádní neúplné. Jelikož se účastníme mezinárodních klání, umístili jsme pod provázek nenápadný, cca 4mm vysoký, kousek trikolóry, abychom demonstrovali nejen regionální vazbu, ale především kořeny národní. Po prvním obléknutí jsme přemýšleli, zda si na klobouk nepřipínat odznáčky z lyžařských akcí, nebo okrasné konce pavích per, jenž jsou odpadním materiálem při výrobě opasků. Ani jedno se nám nezdálo příliš vhodné. Paní Tatoušková nám na naše snahy odvětila, že se prostě nedochovaly žádné informace o jiném, než výše zmíněném zdobení klobouků a naše tendence ji radostnou nedělají. Jenže při sepisování tohoto článku se podařilo nalézt zmínku o velké selské rebeli, na Opočenském panství z roku 1628 ( http://www.moh.cz/pdf/ohp/379.pdf ). Je to pravděpodobně historicky nejvýznamnější regionální událost z pohledu zdejšího prostého lidu. Ač se jedná o starší období než se datuje vznik krojů, týká se přesně oblasti, kterou se snažíme obsáhnout. Je to silný a pravdivý příběh s tvrdým dopadem. Zmínka o způsobu zdobení klobouků je nepopiratelná. Při následném bádání nad stavem zdejšího zemědělství bylo zjištěno, že jednou z nejdůležitější součástí bylo obilnářství, kdy bylo pěstováno především žito, pšenice, ječmen a oves. Oves byl dominantní pro největší odolnost na podhorské podnebí a chudé složení půdy. Dodatečné zkoumání, opasků vyšívaných pavím perem v Trutnovském muzeu ukázalo, že převládajícím symbolem je krom domácího pomocníka koně, také obilný klas. A to samozřejmě nikoliv jen typický tvar klasu, jenž má žito, pšenice, ječmen, ale také ovesný… Proto na věčnou památku a z hluboké úcty k předkům, jenž neváhali položit životy své pro svobodu jejich i generací následných, budeme klobouky naše zdobit jedním černým perem kohoutím a kytičkou ovsa…

Bude nám to ještě nějaký čas trvat, než se všichni kompletně oblékneme a samozřejmě doufáme, že strhneme „krojovou“ lavinu. Abychom to urychlili, pokusíme se získat finanční prostředky pomocí Fondu mikro projektů Euroregionu Glacensis, případně pátráme po dalších možnostech financování. 

Snad se Vám naše kroje alespoň trošku líbí…

David Adamský
Tel: 776 270 683

Text a obrázky jsou chráněny autorským právem



16kroj1.jpg





18klobouk.jpg





































16kroj10.jpg













10.10.2016 ženský kroj prvotina, ( chce to krátké rukávy, uplně malý nebo žádný "bryndák" a sukně o 5 až 10 cm kratší, náhrdelník české granáty )

16kroj12.jpg














- - - - -