Hlavní menu
· O nás
· Odkazy
· HAFFO
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] GRAN SASSO 2022
Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka

[novinky] Neofiko HISmaratón
Napsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!

[novinky] Letní dovoUheráci 2021
Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.

[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠ
Napsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera


Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010

Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Uživatelské jméno:

Heslo:


Pamatuj si mě

[ ]
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
Online
Hostí:5
Členů:0
Na této stránce:1
Členů: 1197, nejnovější: Olda
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa

Kterého zvířete se cestou do skal bojíš nejvíc?


Klíště

Medvěd

Had

Policajt

Ochránce přírody

Turista ze sousedního státu

Úraz

Leonidio 2019
Petr, Pondělí 06 května 2019 - 16:12:00 // Komentáře:9


Objevujeme Leonidio a jeho lezecké možnosti…





 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Očekávaný datum nastal a my se 16. března přesouváme na letiště do Prahy. Letíme si to směr Athény ve složení Najáda, Tom, Dydy, Jíra Ž., Blexa a Jaryn. Při příletu hledáme chlápka co nás odveze do autopůjčovny, kde na nás čekají dvě excelentně komfortní… no asi bych tomu říkal autíčka. Naložili jsme naše zavazadla a vydali se směr 238km vzdáleného Leonidia, kde nás čekal skvělý apartmán a kupa lezeckých možností, na které jsme se všichni těšili. Jóóó málem bych zapomněl, že Jíra si sebou bere kite. Tak ten se těší i na vítr a moře.
Po příjezdu na apartmán nás uvítá paní domácí. Předává nám klíče a protože je 11 večer jdeme objevovat krásu apartmánu. Čekají nás pohodlné postele a v kuchyni je překvapení v podobě bábovky a místního pečiva. Ochutnáváme a dáváme poradu s mistrem knížkou průvodcem, kam že to půjdeme lézt. Vybíráme oblast Hot rock a Jíra se rozhodl dohnat vítr na nějaké okolní plážičce.

Další den se probouzíme do slunečného dne a usedáme k snídani na prohřáté terásce s výhledem na skály a moře.  Poté nasedáme do auta a odebíráme se směr oblast Hot Rock, která se nacházela kousek nad městečkem, a tak se nám naskytl krásný pohled do údolí, kde leží Leonidio obklopené kopci a skalnatými masivy. Na rozlezení a seznámení vybíráme cesty Mayor za 6b a Iannis za 6c.

První dojmy z lezení byly skvělé, už jsme se těšili co bude dál.  Po přelezení pár dalších cest objevujeme následky předchozího deště. A tak sem tam vybafne nějaké to vlhké místečko znepříjemňující lezcovu mysl. Ale i tak si najdeme cestičku do topu.  Po úspěšném dni se vracíme na apartmán, kde zjišťujeme, že vítr Jírovi nepřál, a tak si nezajezdil.  Další dny měly podobný scénář (i Jíra a vítr), a tak bych se moc nerozepisoval. Po skvělé snídani se vyráží do skal nebo hledat vítr... a večer, pohoda na apartmánu, nebo na kávičce ve městě. A tak bych vám představil jednotlivé sektory, co jsme navštívili: 

První byl zmíněný Hot Rock, mírně položená stěna s třiceti metrovýma technickýma cestami a krásným výhledem do údolí na město a na druhé straně na zasněžené vršky. Druhý byl tu oblíbený sektor Mars. Rudě-červené vápno s tufamy a krápníky přelévající se do převisu a s přilehlými plotnami co vypadá už z dálky úchvatně. Sektor s klasifikací 6a+ až 8a od kolmých cest po převislé nám nabízel skvělé možnosti si zalézt. Třetí je sektor Kapsala vzdálený 43km. Lezení na útesu u moře, kde jsme šli do spodního sektoru, kde nám materiál moc nepřál, a tak se sem tam uvolněný kamínek podíval dolů na zem. Střední a vrchní sektor už byl lepší, tak jsme si pěkně zalezli jak silové, tak i technické cesty.  Čtvrtý den už prej dáme rest day… sektor Cool at the pool byl ideální. Kamenná pláž s jedním větším kamenem s cestami. Tom s Blexou si dali dvě cesty což není rest day ani lezení prej.  Pátý byl sektor Cave of panagia. Byl to sektor kousek od moře 20minut nástup od cesty do kopce (nejdelší co jsme tam podnikli).  Rozdělený na spodní sektor s lehčíma cestama v položené plotně pomalu přecházející v kolmou stěnu s převisy a s tufamy a krápníčky. Kde byly těžší cesty. Tam jsme lezli 6c, ale bohužel nesympatický materiál a vidina padajícího kusu kamene na lezce pod námi nás odradila od dalších pokusů. Šestý byl Pomegranate. Krásný sektor v údolíčku 5minut od cesty přes potůček. Sektor s krásnými třiceti metrovými cestami, ať silového nebo technického lezení. Začíná hra najdi koně s legendou. Sedmý den jsme vyrazili zase o kus dál a to na malebnou plážičku v zapomenutém údolí se sektorem Vlycháda, který nabízel lezení přímo u moře. Takže za doprovodu burácejících vln se burácelo vzhůru pěknými cestami. Mladý talentovaný lezec MDŽ alias Martin dydy žabka zde úspěšně vytáhl své první 6b.  Osmý byl vybrán Adršpach wall, který vrtal Adámo z Náchoda s jeho teamem a rakušáky. Takže jakožto správní východočeši jsme ho museli navštívit.  Jaryn zde leze 7b Adršpach party.. bohužel převis ho nepustil, a tak si odsedl.  Klasifikace je taj maličko přísnější .. takže jako doma.. (koně jsme zas nenašli).
Devátý den: Jaryn se ptá na rest day. Odpověď jasná: až zaprší!
Jedeme tedy směr hlouběji do údolí do sektorů  le cháteau polonais, le jardin publique a la maison des chevres. Dvě krásně položené stěny s převisem nahoře tvořící dojem mohutné vlny. Třetí sektor byl krásně červený vápenec tvořící převis, který nabízel možnosti spíše zdatnějším lezcům (7a nejlehčí). Tom byl tak nadšený z technických cest, že se sem chtěl vrátit. Znovu hrajeme hru najdi koně s legendou a opět nikdo nebodujeme. Den deset. Jaryn má smůlu. Neprší, jdeme lézt! Sektor Saint Nicolas nabízel lezeni u kláštera v horách s výhledem do údolíčka na městečko. A konečně fouká tak si jíra poprvé zajezdil. Ale podmínky ještě neměl ideální. Den jedenáct. Jaryn si ten rest day asi nezaslouží. Ještě neprší tak lezem. Na přání Toma se vracíme do těch vysněných sektorů le cháteau polonais atd. Objevujeme další krásné cesty klasifikace 7a a někteří z nás i 7b. cestou stavíme v místě, kde hrajeme naši oblíbenou hru najdi koně s legendou. Tom nám ukazuje stráň s keřema a za ní velký masiv. Vidíte toho bílého koně za keřem? Nikdo z nás ho nevidí, a tak Jíra bere foťák a fotí stráň. Sedáme do auta a přibližujeme fotku. No a on tam fakt byl (záhada koně vyřešena foto pod textem).
Den dvanáctý, Jaryn se konečně dočkal. Předchozí večer začalo pršet a pršelo i ráno a pak odpoledne a večer taky. Tak jsme vyhlásili rest day a šetřili se na poslední lezecký den. Večer přestalo pršet. Ráno se do stěn opřelo slunce, údolím se prohnal vítr a my se mohly i poslední den podívat do stěny. Šli jsme do sektoru kousek od apartmánu Namaste. Malý sektor s krásnou silovou cestou tufatango za 6c a dalšími pěknými cestami. Zde jsme už lezli z posledních sil. Myslím, že jsme tu nechali maximum a pěkně jsme si zalezli. Cestou zpět nabrat čerstvé pomeranče a brzy ráno směr Athény a směr Praha.  

Celkové dojmy? No ještě bysme tam klidně vydrželi déle. Řekové jsou milí pohostinní lidé (většina). Lezeckých možností tu je mraky, ať už na dobývaní čísílek, nebo na tvorbu nových sektorů a cest. Bylo fajn, že to ještě není tak profláklá oblast. Takže lezců poskromnu, nové neolezené cesty a ve skalách celkem klid.  Spokojený tedy jsme.

Hádanka na konec:
Na který sektor se tě ptá první Polák, kterého tu potkáš???? ………….. No na Adršpach wall.

                                                                                                             
S pozdravem Blexa




leonidio2019_002.jpg





















































































 
 


..




- - - - -