Hlavní menu
Nejbližší akce
Žádná akce v následujících 40 dních
Nejnovější komentáře
[novinky] GRAN SASSO 2022Napsal Luki v 23 říj : 22:32
Krása!Hanka
[novinky] Neofiko HISmaratónNapsal Dája v 22 zář : 09:09
Co je pro me Hismaraton? Mnoho let budovana znacka [ více ... ]
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Štěpuch v 06 úno : 21:00
Paráda, La Saume čirá nádhera !!!
[novinky] Letní dovoUheráci 2021Napsal Tom v 23 led : 21:43
Bomba, super a navíc jste to dobře podrtili.
[novinky] ŽULA KAM SE PODÍVÁŠNapsal Tom v 23 led : 21:13
nádhera
Kontakt
HOVRCH, z.s.
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Železova louka 68
549 01 Nové Město nad Metují
IČ: 04700881
číslo účtu: 2600928477/2010
Email: karborund@centrum.cz
Vítejte,
Podmínky pro ledolezení
Těšme se za rok ;-) -
____________________________
____________________________
Online
Hledat Horolezecký oddíl Vrchoviny
Anketa
KORSIKA 2016
Po „nastavené laťce“ letošní dovolené bude pro příští roky hodně těžké vybírat destinaci, která by tuto „laťku“ ještě pozvedla. Snad jen opět Korsika, ale mimo sezónu ;-)Ale od začátku… sobotní sraz se všemi účastníky zájezdu v italském Vajontu se zdařil. Mimochodem je zde lezecká oblast Erto a místo, kde v roce 1963 došlo k obrovské katastrofě na stejnojmenné přehradě, což je stále patrné. No a v pondělí ráno nás čekal trajekt a hurá na ostrov.
První navštívenou oblastí byl GORGES DE LA RESTONICA ve vnitrozemí ostrova. Kemp přímo v polovině 15km dlouhého údolí. Okolo stěna vedle stěny a cesta vedle cesty. Na konci údolí východiště pro treky na okolní, více jak 2500m vysoké vrcholy a k horským jezerům. Celým údolím protéká říčka s parádními tůněmi a balvany. Lezeme po ránu, nebo k večeru v úžasně tvarovaných žulových stěnách. Přes den děti blbnou u řeky a jeden den zařazujeme túru k horským plesům.
parádní sektor nad údolím Restonica a Anička v cestě 6c+
Tom v cestě 6c+
túra k jezeru Lac di Melo (1711m)
Kavčata nám zobala z klobouku
Po třech dnech a krátké zastávce u moře, se přesouváme do druhé oblasti: pohoří BAVELLA. Nejstarší a nejlepší horolezecká oblast ostrova, s doslova stovkami rozeklaných skalních jehel rozesetých okolo stejnojmenného sedla a typickými, větrem ohnutými borovicemi. Pohoří nabízí jak skalky, tak alpské výstupy v dokonalé žule s vodou modelovanými plotnami, spárami a proslulými tafony (útvary, které vznikají jen na několika málo místech na světě, kombinací specifických erozivních podmínek. Stěny s tafony vypadají jako prožrané obřím červotočem a do lezeckého výkonu tím přidávají i estetické vjemy).
Zakempovali jsme v podhůří v pěkném kempu u řeky a každý den vyráželi za lezením, turistikou, nebo vodními radovánkami. Výchozím místem je sedlo Col de Bavella ve výšce 1218 m, v jehož okolí je největší koncentrace jednodélkových sportovních cest. Nadmořská výška a trvalý vítr nám zde dovolil lézt i na slunci. Pohoří Bavella je proslulé i svými potoky tvořícími kaskády, tůně a vodopády, které se dají sjíždět či skákat, což jsme nemohli vynechat ani my. 150 metrů dlouhá vícedélka na Punta di l´Accellu (1588 m) a jednodenní túra na Punta Vacca (1611 m) završila různorodost a zážitky z tohoto místa.
neskutečná scenérie věží a roklí pohoří Bavella
Terka na tobogánu na řece Polischellu
lajna nad řekou u našeho kempu
tady to byl náš soukromý kouteček v kempu pod Bavellou
Míša ve sportovkách u sedla Bavella (6a+)
Tom v 6b+ (Bavella)
Punta di l´Accellu, Bavella, cesty: JPQ, 7a (Tom + Honza) a Masino, 6a+ (Petr + Áňa, Najáda + Dydy), 150m (1588mn.m.)
Anička o vícedélce: „že s Honzou polezeme vícedýlku nám slibovali už od začátku dovolený. Hrozně jsem se těšila, protože to měla být moje první vícedélka v životě (i pro Honzu). Moc jsem nevěděla co od toho očekávat, bát se, nebo se těšit. Střídaly se ve mně oba pocity, ale byla jsem si jistá, že to chci vylézt, ať se budu bát sebe víc. Když jsem viděla tu stěnu zblízka, říkala jsem si do čeho jsem se to uvrtala, vždyť to není v mých silách. Ale nakonec to ve stěně bylo skvělý, občas se o mě strach sice pokusil, ale vždycky jsem to zvládla včas zastavit. Když jsme dolezli na vrchol nevěřila jsem svým očím. Bylo to jako v pohádce. Všechno okolo bylo tak maličkatý. Stáli jsme nahoře jako králové. Ten pocit, když jsem se poprvé z vršku podívala dolů nikdy nezapomenu.“
plotny, spáry a komíny cesty Masino 6a+ (Anička, pod ní Najáda a Dydy v červeném)
z Áni se stala spárařka ;-)
spokojenost a hrdost na vrcholu Punta di l´Accellu (Áňa, Honza a Petr, Tom fotí a Najáda s Dydym jsou ještě ve stěně)
Honza ve slanění z Punta di l´Accellu
Pěší túra na Punta Vacca (1611 m). Vlevo vzadu věž Punta di l´Accellu, na kterou jsme z druhé strany lezli.
Po čtyřech dnech v Bavelle jsme se přesunuli k JZ pobřeží a zařadili i trochu kultury. Návštěva krásného městečka BONIFACIA, vystavěného na křídových útesech nad mořem, je snad povinností každého návštěvníka ostrova.
podvečerní pohled na město Bonifacio
Další den byl věnován moři, no vlastně jsme u vody moc času nestrávili... no ale plácněte se na pláž, když je nad vámi nejfotogeničtější skalka ostrova! To jsme opravdu nemohli vynechat! Proslulý Elefant nad parádní zátokou ROCCAPINA. Atraktivní lezení si nejvíce užili Honza s Áňou, pro kterou to byl snad nejintenzivnější zážitek vůbec, což dokládají její slova:
„Vůbec jsme neměla potuchy co to ten Elefant vlastně je. Věděla jsem jen, že je to nejfotogeničtější a jedna z nejznámějších cest Korsiky. Když mi Petr řekl, že by mě tam vzal, byla jsem nadšena a hrozně zvědavá jak to vůbec vypadá. Když jsem to viděla nevěřila jsem svým očím, to se nemůže dát přeskočit, je to šílený. A taky že bylo. Nalezla jsem do té cesty s nejistým pocitem. Dolezla jsem do místa, ze kterého se přeskakuje a najednou se mě zmocnil strach a obava, že to nedám. Přemlouvala a připravovala jsem se k přeskoku, ale nešlo to, strach v mojí hlavě byl tak silnej, že mi to prostě nedovolil. Věděla jsem, že nemá smysl tam být tak dlouho, ale nemohla jsem jít dolů, nešlo to. Nakonec jsem to vzdala, jela jsem dolů s obrovským zklamáním. Moje touha přeskočení byla tak silná, že mě donutila znovu nalézt do té cesty. Byla jsem přesvědčená, že to dám prostě teď nebo nikdy! Dolezla jsem tam, napočítala do desíti, zhluboka se nadechla a skočila! V tu chvíli už mi bylo jedno, co se stane, ale já to skočila a dokázala jsem to! V životě jsem snad neměla větší radost než teďka. Visela jsem na chobotu a byla šťastná! Tenhle pocit se mi bude vybavovat ještě hodně dlouho!“
Míša v krásné cestě 6a+ na Elefanta
"Cesta přes chobot" na Elefanta a Áňa před a po skoku na chobot.
Honza na chobotu
Áňa na vršku Elefanta, vzadu pláž Roccapina a nad ní strážní věž s Lvem (leze se tam taky)
Elefant v celé své kráse a Ála slaňující z chobotu.
Do konce zájezdu chyběly ještě dva dny a tak co s nimi? Moře odmítly i děti, a tak hurá za lezením. Výběr padl na vnitrozemské lezecké oblasti RICHIUSA a VIVARIO. Zde se doháněl závazek 50ti cest, který si dali Áňa s Honzou, což se s vypětím všech sil podařilo. A byly to víceméně cesty na hranici jejich možností. Takže gratulace!
oblast Richiusa a Tom vyvádí cestu pro děcka 5c
Áda leze 5c za slovní podpory taťky
Jediná věc, která se kvůli letnímu termínu nepodařila naplnit, byla plánovaná dlouhá cesta v obrovských žulových plotnách skupiny Polischellu v pohoří Bavella… nu což, aspoň se máme proč vrátit :-)
Petr a Áňa
Účastníci:
Petr, Káťa, Terka, Áňa
Roman, Evča, Honza, Míša
Tom, Marci, Ála, Áda
Najáda, Jana, Andrejka a synek Dydy
