Petře vím, že jsi začínal s lezením poměrně pozdě asi ve 22 letech a přesto jsi se brzy vypracoval na vynikajícího horolezce, pískolezce a prvovýstupce. Kde se v tobě vzaly tak velké předpoklady?
Tak s horolezcem to je jasné. Od útlého věku jsem veškeré zimní období trávil na sněhu pekáči a lyžích. Od této průpravy, je jen krůček k přežití v náročných vysokohorských podmínkách.



Koukám, že ty lyže nejsou značky Artist, měl jsi nějaké příbuzné v tehdejším západním světě ?
Ale houbelec to celá rodina včetně babiček střádala dva roky Bony, aby mě mohli sehnat kvalitní lyže. A hned poté začali střádat na skateboard a to mě věř, že mě ho záviděli skoro všichni kluci v Novém Městě, protože okolo roku 1980 mnoho skateboardů nebylo.



Předpokládám že když v ČSSR bylo cca 20 skateboardů měl jsi také patřičné sportovní úspěchy ?
No jasně byl jsem Mistrem okresu :-)

Ale k lezení, jak jsi se k němu dostal ?
S kámošem co lezl jsem několikrát zašel do skal, tuším že to bylo na podzim a za pár návštěv jsem lezl lépe jak on, jen ty boty to nebylo ono. Naštěstí zachumelilo a lézt se nedalo. To už jsem, ale nemohl přestat myslet na lezení a také to, že nemám ty lezečky mě pořád vrtalo hlavou. Naštěstí mě jako vždy podpořila rodina a k vánocům jsem dostal nejkrásnější dárek v životě, první lezečky.




Co to bylo za značku ? 5.10 ? :-)
No to opravdu ne. Byly to takové ty dědkovské bačkory s kovovými sponami a super mechovkou. Na písku to drželo jako v 5.10!! Akorát jsem si po každé cestě musel přidávat ponožku jak se roztahovaly!?

K horám. Jak se orientuješ v těch odlehlých studených a nehostinných končinách a jak to, že vůbec víš který vrchol je který ???
No tak na tom opravdu nic těžkého není. Jdu vždy přímo za nosem, po červené !



K tvému dalšímu velkému koni a to focení. Nikdo koho znám nefotí tak supr jako ty, čím to je ?
No zas nepřeháněj, není ani tak důležité nastavení foťáku, jako co máš na sobě. A u focení vždy nejvíce záleží na čepici.



Každý člen HOVRCH používá k relaxaci nějaké speciálně inovátorské metody, co například ty používáš k uvolnění napnutého svalstva?
Ty to víš a jen to chceš ze mě dostat :-) No jo prostě si jedu min. dvakrát ročně zajezdit na delfínech.



S Ádou, Alešem a Timem jste byli docela našláplá partička co udělala celkem hodně prvovýstupů. Taky vím, že na dnešní standardy jste sem tam kruhy celkem vyštípali. Je nějaká cesta kterou si po sobě rád vylezeš i dnes a kterou by jsi nám doporučil? Kde jste nejvíce řádili ? A uvažovali jste někdy o nedovolených praktikách pro výrobu nových cest ( MG atd…)
Na nedovolené praktiky jsme nikdy ani nepomysleli!! To se přece neslučuje s filozofií našeho oddílu. Když byl den a cesta opravdu sedla, tak se ty kruhy opravdu vytahovaly hodně vysoko, člověk si musel udělat nějaký pomník! Ale většinu cest bych si s radostí kdykoliv zopakoval, teda pokud bych na to ještě měl. Nejkrásnější lezení pro mě vždycky bylo na Broumovkách, super pevný matroš, nádherný prostředí a klídek bez lidí. Doporučil bych zdejší parádní rajbasy.



Na závěr něco o papírování a vedení HOVRCH? Je to náročné, a v čem?
Tak zaprvé to je náročné časově, ale sem tam člověk riskuje i vlastní zdraví. To například, když měla vyjet velká expedice do zahraničí a já neměl 100% jistotu jestli funguje pojištění, nezbylo nic jiného než spadnout na stěnce ve Vrchovinách, zlomit si kotník a zjistit, že je pojištění opravdu funkční.




Děkuji za tvůj čas.
Rádo se stalo, ale na to kolo jsi se mohl alespoň jednou zeptat !!! 

Stejně jako v minulém rozhovoru budeme veškeré vaše dodatečné dotazy tlumočit a Petr je rád zodpoví.