„Když seženete matroš tak tu HISBUDKU vyrobím.“ Touto památnou větou to vše začalo. Max. čtrnáct dní poté Tomáš říká „Když někdo tu HISBUDKU vyrobí dodám na ní prkna a krytinu, aby měl Najáda radost, vždyť o ní sní snad deset let“.  No a tak nebylo nic snazšího, než začít se stavbou první nemovitosti v HISu :-)

Na základní konstrukci sehnal od souseda Kozlík trámky za flašku. Ještě ten den co byl obchod uzavřen byly hotovy zádlaby a Bambule se nabídla, že když nikdo nemůže tak s tím zítra pomůže. Proto hned druhý den spatřila konstrukce HISBUDKY svět. Bylo to ještě takové titěrné lehoučké holátko co zdaleka nepřipomínalo dnešní majestátnou podobu. Ovšem jak se za týden ukázalo HISBUDKA se ze svých dětských nedostatků vylízala. To bych ale předbíhal. Naměřit, ohoblovat, nařezat, spasovat a natlouct prkna od Toma prý nebyl problém, ten nastal ve chvíli, kdy se ukázalo že dají pouze na polovinu budky. Tím začalo shánění sponzorů a hle nabídky se jen hrnuly. Proto jsme z těch nejlepších vybrali Kozlíkova kamaráda z Ohája (jak se familiérně nazývá Ohnišov). Ten měl tu čest být HOVRCH sponzorem a my mu za to děkujeme z celého srdce. Díky němu Kozlík rychle dodělal stěny HISBUDKY. Vtom se na Dobré hnala obrovská bouře a HISBUDKA nebyla ničím chráněna před vodou. Proto jsme s Marťánkem pelášili co naše Mondeo stíhalo přes hory doly a společně s Kozlíkem pokryli střechu. Teda až na ukončení, na to nestačila krytina a ani naše kvalifikace tuto činnost neumožňuje. Dále pak Kozlík vyrobil unikátní nápis HIS ve dveřích, Marťánek rozměřil srdíčka po stranách, aby bylo možno v sedě pokukovat po okolí prostě se dodělávaly detaily, až se dospělo k bezpečnostním zkouškám.



Marťánek testuje zda je možné budku opustit nouzovým východem v případě problému s vchodem hlavním. A kozlík testuje propadovost v otvoru větracím...
 


Vše je naprosto bezpečné… Ale doporučuji příště podobné testování neprovádět. Dovnitř to šlo až po pás hladce. Zato zpátky ven, kdy člověk zapojí zádové svaly a tím zvětší obvod hrudníku, nastal zádrhel. Jak byl Kozlík hlavou dolů, a ještě se tomu nejdřív smál, začaly ho pálit oči a ven to nešlo. Budku se nám převrátit nepodařilo, jak ji zatěžoval. Takže nakonec musel být za nohy vyrván a otlačeniny posuďte sami.
 


Kozlíček dolaďuje poslední detaily na svém vskutku uměleckém díle.
 

 
Usazování základních kamenů



Instalaci samotné budky muselo pro obrovskou hmotnost provádět šest statných chlapů



Předseda provádí kontrolu vrcholové knížky… Dbejte prosím instrukcí tzn. Netrhat listy a na první dvě stránky zapisovat pouze prvovrcholy…



Další etapou bylo natírání HISBUDKY. Této činnosti opět šéfoval Kozlík, dokonce byl natolik zabrán do své práce, až mu spadla štětka do větracího otvoru. Vyndávat už ji po předchozí zkušenosti nechtěl, takže jestli ji neodnesl nějaký krtek, leží tam dodnes.



Seznámení s interiérem.



Krása že…

!!! Upozornění: I když tato stavba vypadá jako Kadibudka, Kadibudkou ve skutečnosti není. Hisbudka je přístřeškem na nářadí a její výsledný tvar je dán tím, že pro nás jiné plány na podobnou stavbu nebyly dostupné !!!