Počátky lezení v oblasti lze datovat do roku 1977, kdy první lezeckou akci provedli Jiří „Balanšón“ Balaš, Lubomír „Lofi“ Imlauf a Aleš „Alláh“ Skalák. První fotograficky doložený výstup zachycující výstup stěnou vlevo od „Střechy HISu“ je z 19.2.1977. Z této doby je na některých stěnách dochovaná klasifikace velkými černými písmeny. Počátkem 80tých let nastala další etapa, kdy se připojil Vašek Horák a nová „omladina“ z novoměstského oddílu, ale i „Picek“Švec, „Choroš“Háze, „Sigi“Černý a také zájemci z širokého okolí (Náchod, Dobruška, Opočno,…). Z té doby jsou modré šipky s klasifikací, které jsou obnovovány a doplňovány až do současnosti. V některých stěnách byl vytečkován i průběh cesty. Byly přelezeny prakticky všechny možné varianty cest, včetně dvou obřích převisů na straně od Beranova mostu. Vše se jistí seshora a v centrálním koutě bylo nataženo stálé ocelové lano. V té době nebyly pokusy osazovat do cest kruhy nebo nýty. Pouze do stěny „Psí víno“ osadil později Aleš Skalák jeden jistící kruh a na vršek bylo připevněno ocelové lano se slaňovacím kruhem. To také bylo připevněno nad stěnu „Kateřina“. Slaňování, resp. jištění v ostatních stěnách se řešilo vlastními smycemi, které se po lezení sundávaly. V tomto období také doznal konečné podoby název oblasti, k němuž byly využity počáteční písmena jmen tří lezců: Horák, Imlauf, Skalák.

Tou dobou ještě nebylo možné trénovat na umělých lezeckých stěnách, a tak snadno dostupné cvičné skály, měly velký význam v přípravě zdejších lezců. Svou výkonnost, tak mohli zúročit v hodnotných výstupech pískovcových oblastí Polické pánve, které byly místními lezci nejvíce navštěvovány (Ostaš, Teplicko-adršpašské skály, Broumovské stěny).

Mimo HISu bylo ještě několik lezeckých pokusů na skalách bývalého lomu v Krčíně (u vodní elektrárny), a i na některých skalách údolí Metuje a Libchyňského potoka. Zde však nevyhovovala kvalita skal (fylit), kvůli její křehkosti.

Po revoluci roku 1989 dochází vlivem euforie z cestování a poznáváním nových evropských lezeckých oblastí k útlumu lezeckých aktivit v HISu. Tyto znovu narůstají rokem 1993, kdy se oblast stává opět vyhledávanou pro lezeckou přípravu. Mezi víkendovými výjezdy do česko-slovenských a zahraničních lezeckých oblastí, jsou zavedeny i pravidelné tréninky (úterky a čtvrtky). Účastní se jich větší množství lezců z oddílu, ale i nečlenové a lezci z okolních oddílů.

V roce 1995 je do stěny „Kateřina“ umístěna stěnová knížka. V té době také začínají pokusy s osazováním trvalého jištění do některých stěn. V létě roku 1997 osazuje Bedřich Schejbal podomácku vyrobené nýty do stěn „Psí víno, Kateřina, Kout“. Na podzim roku 1997 se vrtají díry a na jaře následujícího roku se osazují originál nýty do stěn „Sokolík, Špalek, Kateřina, Kout, Letecká a Turecká šavle“ (osazují: Aleš Skalák, Petr Hacker, Tomáš Lorenc, Víťa Jarkovský a Vladimír Janata). V tomto roce také Bedřich Schejbal a Petr Hacker zaměřují stěny (půdorysy a výšky stěn), pojmenovávají se neoznačené stěny a vše se zpracovává do průvodce HISu, který je umístěn na informační tabuli nad ohništěm (několik ks knižně).

Počínaje rokem 1998 osazuje do většiny stěn Honza „Taube“ Augusta kruhy, popřípadě jen dříky s dírou. Honza také odkopává cca 1,5 metru zeminy pod stěnou „Psí víno“ a tím také zvyšuje obtížnost nástupu (jeho pracovní aktivity pokračují s menšími přestávkami až do roku 2005). Oblast je postupně navštěvována i lezci ze vzdálenějších míst (Hradec Králové, Hronov, Police, Dobruška, Rychnov, Pardubice, Červený Kostelec, objevili se zde i lezci z Kolína, Zvolena, Prahy, atd.). Zdejší skály nabízejí jinou alternativu k přípravě na umělých stěnách, nebo v období, kdy se nedá lézt v nejbližších pískovcových oblastech. Oblast láká i svou polohou a příjemným prostředím.

Na podzim roku 2006 vyměňují Lukáš a Hanka Hojný ve stěně „Psí víno“ staré „Bédovy“ nýty za nové. Na jaře 2007 Lukáš s Otou Krásným začínají s celkovou obnovou a doplněním fixního jištění a slaňovacích řetězů v hlavních stěnách centrální části („Psí víno, Kateřina, Kout, Špalek, Protišpalek, Letecká“, a další). Ve stejný čas také kupujeme pozemek větší části HISu a probíhá největší brigáda v historii oblasti, kdy jsou mimo jiné obnoveny přístupové cesty ke všem stěnám.

Petr + Lofi


První fotograficky doložený výstup zachycující výstup stěnou vlevo od „Střechy HISu“ (19.2.1977)
Fotografie z archivu Lubomíra Imlaufa. Foceno aparátem Voigtländer 6x9 cm



Pod převisem Jiří Balaš, jistí Lubomír Imlauf. Foto Aleš Skalák.



Leze Lubomír Imlauf, jistí Aleš Skalák. Foto Jiří Balaš


Další aktualizované informace o HISu se dočtete pod odkazem: HIS – místní skalky

---

Pokud by měl někdo z vás další doplňující informace o historii lezení v HISu, nebo informace o lezeckých aktivitách novoměšťáků, po kterých začínám pátrat, ať se mně ozve.
Díky, petr.hacker@tiscali.cz